Už je mi lásko 26

a prožívám to míň než 25, kterou jsem vnímala jako určitý zlom. Před rokem jsem byla smutná a nemocná v našem brněnském bytě, a napjatě očekávala změny, které teprve měly přijít (velké stěhování, nová práce, vybavování bytu).

Teď o rok později smutná nejsem, a přijdu si mnohem dospělejší než kdy dřív. Na nový domov jsem si zvykla a těžko se mi jednou bude opouštět, trávím víc času s rodinou a dlouholetými kamarády, a celkově vnímám, že jsem mnohem klidnější, vyrovnanější a vděčnější. Víc taky dokážu ocenit zdánlivé maličkosti. Prostě stárnu, a poslední dobou často vzpomínám na lidi a věci, co se staly. Plus se musím přiznat, že si čím dál víc ujíždím na starých písničkách (devadesátky) a filmech z přelomu milénia (Žába k zulíbání).

26 zatím vnímám jako věk, kdy jsem stále free (jako bezdětná a neprovdaná), ale young and wild už neplatí. Vadí mi to? Ani ne. I tak mám dost historek, které rozhodně nezačínají “když jsme tehdy jedli salát.”

Jsem zvědavá, co další číslovka přinese, a ráda se nechám překvapit 🙂 Snad vám o tom v průběhu roku budu psát!

Koho zajímá, co jsem dostala, pokračujte níže: Můj největší letošní dárek je nový ntb, ze kterého píšu tento článek. Koupila jsem si Asus s oled displejem, a zatím se mi to jeví jako dobrá investice.

Pak tu máme dva dárky zážitkové; výlet do Energylandie, a koncert skupiny Lucie, na který se moc těším. Slíbené mám i zajímavé rande. Dál jsem dostala třeba lístky do divadla, nebo oblíbené pochutiny (je vidět, kdo mě dobře zná).

Část rodiny jsem vytáhla na oběd, a na bowling, ze kterého kvůli technické závadě sešlo a chystám několik menších sešlostí s kamarády 🙂