Glitter Shard

Dnes se spolu podíváme do Lednicko-valtického areálu, který je součástí UNESCA od roku 1996. Hned na úvod chci podotknout, že celý areál je poměrně hodně vyhledávaný turisty, a to i cyklisty, takže občas může být kapku přelidněno 🙂 Doporučím vám několik míst, která mám ráda, nebo která se mi líbí i s tipy na jídlo, či na víno. Začneme zámkem Lednice. To je asi nejvyhledávanější cíl tohoto areálu. Lednice nabízí bohaté využití času na několik hodin, ne-li celý den, a hlavně je to skutečná pastva pro oči. Ještě dříve než půjdete na prohlídku zámku, projděte se v zahradě, či po skleníku, stojí to za to. Potom už zamiřte do pokladny a kupte si jeden z bohaté nabídky okruhů, já nejvíce doporučuju okruhy dva a tři (Soukromé apartmány a Dětské pokoje, ale u těch si nejsem jistá, jestli nejsou spíše pro děti). CC0 1.0, Pixabay.com. Z Lednice se pohodlně přemístíte do Valtic pomocí autobusu (stojí v Lednici na náměstí a je to kousek), auta či kola. Valtice jsou potom vzhledově i interiéro...

Dnes si připomínáme smutné výročí naší země, a sice 50 let od okupace vojsky Varšavské smlouvy. V médiích probíhají rekonstrukce událostí, ve městěch se odehrávají vzpomínkové akce a lidé vzpomínají, co před těmi padesáti lety dělali a jak to vnímali. Dokud se o této události bude mluvit, nikdy nezapomeneme, je ovšem potřeba informovat především mladou generaci aby věděla, co předcházelo tomu, že si svobodně cestují, poslouchají, co se jim zamene, nebo že si můžou koupit prakticky cokoliv bez toho, aby obchody zely prázdnotou. Je důležité informovat o tom, že demokracie není samozřejmost. Proto díky všem, kteří informují ať už jakkoliv o dobách (ne)dávno minulých. Moje generace už povědomí o této události postupně ztrácí, jak jsou na tom potom ti mladší? Když jsem byla na základce, končili jsme v dějepise druhou světovou válkou. Zajímalo by mě jak je to teď, dojdou učitelé až ke komunistickému převratu? Dojdou k invazi v ’68? Na střední jsme nedošli o moc dál, takže novodobé dějin...

V poslední době to vídám často a nechápu to. Někteří jedinci soudí člověka  jen podle titulů před jménem a podle počtu vysokých škol, to potom slýchám věci jako: „Bakalář není titul!” „Přece já s titulem nebudu chodit s číšníkem!” „Je to uklízečka, nechci být protivný,  ale myslím, že bychom si nerozuměli.” „Napiš mi na tu smlouvu titul, aby se ke mně nějak chovali.” (Je to výběr z vět, které jsem zaslechla v delším časovém horizontu.) A tak dál. Pohrdání nad určitými povoláními vídám taky. Ptám se proč? Titul automaticky nemusí znamenat, že v běžném životě je člověk úspěšný, a má se líp než člověk vyučený. Navíc potřebujeme pečivo a čisté pracovní prostředí.  Proč tedy někteří stále soudí podle titulu? Vždyť i člověk neotitulovaný může mít stejný společenský přehled nebo i větší, než magistr. Taky, na rozdíl od kapacity na akademické půdě se pekaři možná více daří řešit běžné úkoly praktického života. Proto si myslím, že pohrdat lidmi bez titulu je blbost, no ne...

Po dlouhé době vás všechny vítám u nového článku! Tentokrát chci napsat o koncertu Eda Sheerana v rámci jeho nejnovějšího turné. Koncert se pak uskutečnil 8. 8. 2018 ve Vídni, zajímá vás to? Pojďte číst! Do Vídně jsem vyjela s kamarádkama právě za účelem koncertu, na který jsme měly lístek koupený už rok dopředu a poslední dny jsem fakt doufala, že nepřijde nějaká nečekaná událost, která by nám koncert překazila. Naštěstí nepřišla a tak všechno dopadlo dobře. Ed hrál na fotbalovém stadionu pro kapacitu 50 tisíc lidí, ale prý v tento den nebylo kompletně vyprodáno. Přesto jak se setmělo, atmosféra na tribunách a dole na stání byla neuvěřitelná. Z tribun svítilo tisíce “světlušek” na telefonu, tribuna burácela, lidi tančili, zpívali, stadionem zkrátka proudila pozitivní atmosféra. Měli jsme navíc neuvěřitelné štěstí na naše česko-slovenské kolečko kolem nás, kde se všichni k sobě chovali ohleduplně a hezky. Vezmeme to hezky popořádku: Jedním z předskokanů byla Anna Marie (Ala...