Železniční zážitek

Sejde se knihovnice, začínající režisér a nutriční specialistka. Tohle není začátek vtipu, ale příběh, který se opravdu stal. Než k setkání došlo, semlelo se na cestě mezi MS krajem a Brnem následující:

  • ranní vlak měl 40 minut zpoždění, přijel na jiné nádraží
  • nestihla jsem návštěvu “své” knihovny 🙁
  • viděla jsem kamarádku, zašly jsme na oběd do mého oblíbeného Forkys
  • dvě hodiny čekačka u zubařky, v křesle jsem strávila pár minut
  • skočila jsem do obchodu a koupila si několik věcí

*střih*

V mrazivém odpoledni přicházím na nádro. Venku už panuje tma. Vlak nazpátek odjíždí za půl hodiny. Pohoda, klídek. Teda až do doby, než zjistím, že jeden odpolední vlak nejel pro změnu vůbec a druhý má zpoždění 65 minut!

Poklusem najdu nástupiště a s jazykem na vestě nastupuju do zpožděného (pro mě dřívějšího) vlaku. Bez dlouhého přemýšlení vlezu do prvního volného kupé. Tam sedí dva studenti (režisér a nutriční specialistka). Začneme se bavit a řekla bych, že si dobře rozumíme. Dlouhá cesta vlakem příjemně uteče. Dokonce tak, že nakonec v kupé zapomínám tašku s nákupem. Ještě, že jsme si vyměnili kontakty! 

Na tenhle železniční den dlouho nezapomenu. Letos si konečně musím udělat řidičák, protože to jsou furt nějaké komplikace. Na druhou stranu; aspoň mám nové známé!

Náhled: Photo by Charles Forerunner on Unsplash

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Všechno dobré i špatné, co se stalo v roce 2024

Když na Silvestra odbila půlnoc, oddychla jsem si. Náročný rok 2024 mám za sebou, jede se dál! Stalo se toho hodně. Dobrého i špatného, ale hezky popořadě… Rok 2024 jsem otevřela se zánětem průdušek s náběhem na zápal plic. Stačilo nedoléčit covid a příští tři měsíce bylo veselo. Zdraví mě bohužel trápilo v průběhu celého roku, níže se o tom více rozepíšu. V lednu jsem změnila práci. Opustila jsem služby a přímý kontakt s lidmi a začala pracovat v back officu s maily, dokumenty a telefonáty. Pro mě dosud nepoznané prostředí! Má to svoje klady i zápory asi jako všechno. Momentálně jsem však ráda za jakousi stabilitu. Co bude dál se uvidí. Na jaře jsem docházela do autoškoly. Tu jsem nedodělala. Vzhledem k novému zaměstnání pro mě bylo náročné zaučovat se a zároveň jezdit, a strach z řízení byl silnější než touha po řidičáku. Nakonec jsem to vzdala. Budu někdy řídit? Upřímně nevím. Druhá polovina roku mi dala zabrat. Řešila jsem zdravotní problémy babičky a pravidelně ji navštěvov...
Další informace

V procesu stěhování

Ahoj, dlouho jsem o sobě nedala vědět, tak to pojďme změnit! Myslím, že jsem to na blogu ještě nezmínila, ale budeme se s přítelem brzy stěhovat. Víte, co je na tom úplně nejlepší? Už žádné nájmy, kupujeme byt a klíče dostaneme zítra! Proto se dneska rozepíšu o tom, jak jsme byt našli a o přípravách na stěhování. Hledat nemovitost jsme začali minulý rok někdy v tomhle období. Mít vlastní bydlení byl jeden z důvodu, proč jsme vraceli z Brna do Slezska na rodnou hroudu. Co si budem, nemovitosti tu jsou tu o něco levnější. Celkem jsme prošli asi 5 bytů než přišel ten NÁŠ. Jak už to tak bývá, byla to totální náhoda. Předtím, než jsme našli nový domov, nám makléřka zrušila naplánovanou prohlídku jiného bytu 2h před. To nepotěší, hlavně když si to zařídíte v práci. Nicméně jsme hledali dál (bezrealitky a Sreality). V neděli jsme inzerát našli, ještě ten den nás zkontaktovala makléřka a druhý den jsme jeli na prohlídku. Naše požadavky byly: 3 + 1 s výtahem, nejlíp s balkonem a sklepem a poku...
Další informace

Jak teď trávím dny

Den za dnem plyne, a já jsem v tomto týdnu “oslavila” dvacet jedna dní od svého pobytu v nemocnici. Co se od té doby změnilo? Celkem nic. Jsem furt v PN a moje dny se točí v kolečku nemocnice-polehávání (jsem pořád unavená)-nezbytné domácí práce-návštěvy doktorů-návštěvy blízkých-spánek, a to celé od znova. Musím se přiznat, že nejsem nejsvědomitější pacient. Ve chvíli, kdy se cítím líp, už se vidím v práci a že se můj zdravotní stav může tímto zhoršit, nevnímám. Pan doktor mi včera kladl na srdce, ať odpočívám a nespěchám na sebe. Snažím se, ale jde to ztuha! Představte si mývala na piku (nebo křečka v kolečku, pokud nejste posluchači Chumelenice) ve chvíli, kdy piko/kolečko mývalovi/křečkovi seberete, a on zmateně kouká, co se to vlastně najednou děje . Nevím jak to, ale já neumím odpočívat! Vždycky je potřeba tohle utřít, tohle poklidit, zajít támhle, vidět tamtoho, a rozhodně se jen tak neflákat doma! Tímhle přístupem jsem to dopracovala až tam, kde jsem teď. Škoda, že ...
Další informace