Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z leden, 2019

Fenomén Most

České seriály příliš nevyhledávám, nesleduju ani se o ně nezajímám, přesto jsem někdy o Vánocích viděla ukázku na připravovaný seriál Most a dala mu šanci. To jsem ještě netušila, jaká se po prvních dílech strhne lavina , že seriál bude zaplňovat první stránky v médiích a dokonce se objeví i v hlavních večerních zprávách , kde se bude oslavovat jeho velký úspěch. Most rozdělil Česko na dva tábory: Jedni ho nenávidí, druzí milují. Proč? Máme za sebou čtyři pondělní večery, seriál je v půlce a bavila jsem se u každého dílu. Oceňuju skvělé herecké výkony, nekorektní humor a trefné hlášky, stejně jako dobrý výběr herců a to i těch, kteří nejsou vidět (hlas Dáši). Nejvíce se mi ale líbí nápad jak propašovat s polečenská tabu a nešvary *nenásilnou formou , ať už se jedná o vztahy muž a žena, transsexualitu nebo rasismus, což se týká spousty nejen českých měst. Všechny tyto přísady vytvořily mezi obyvateli naší země třaskavou směs a už teď si myslím, že seriál neupadne v zapomnění, ba naopak...

Melvinovky, které doporučuju ke čtení 1. část

Obrázek
V tomto článku jsem si pro vás připravila první část vybraných knih z nakladatelství Jan Melvil Publishing, protože si myslím, že toto nakladatelství určitě stojí za vaši pozornost, stejně jako následující knihy: Přednášejte jako na TEDU je první knížka, kterou vám chci doporučit hlavně těm, kteří nemají žádné zkušenosti s vystupováním na veřejnosti a rádi by tuto dovednost zlepšili, ať už kvůli práci, škole nebo z jiných důvodů. Kniha obsahuje jednak praktické tipy jak se na přednášení před publikem připravit doplněné o ukázky projevů, ale taky teorii, co by měl správný projev obsahovat. Vhodné např. pro průvodce, manažery, učitele… Pro někoho moc “americká a cukrová” pro mě fajn, takto hodnotím Sedm principů spokojeného manželství.  Autor je profesor psychologie a na základě dlouholetých výzkumů se svým týmem pomocí pozorování manželských párů zjistil v jakých věcech páry nejčastěji chybují např. v komunikaci a jak tyto nedostatky odstranit, aby oba žili ideálně šťa...

Internetová vystoupení, která mají smysl

Tomuto fenoménu dnešní doby jsem přišla na chuť teprve nedávno, i když jsem o něm slyšela už dříve. Těší se obrovské popularitě a být řečníkem na TEDu vnímám jako určitý znamení pocty, či odvahy. Co nás teda můžou tato vystoupení naučit? Šetřit čas sobě i ostatním – Ať už jste řečník nebo divák, vystoupení by mělo být stručné a výstižné, přece jen 18 minut není extrémné dlouhá doba. Naučit se volit ta správná slova – V průběhu komunikace často používáme “vycpávková” slova a dlouho chodíme okolo horké kaše než se dostaneme k jádru, TED může pomoci to změnit. Zjistit, jak vypadá dobrá prezentace – Prezentace v PowerPointu už dávno nejsou jedinou možností jak prezentovat. Stejně jako podoba prezentace nemusí být odrážkovitá, v TEDu to ani nedoporučují. Nechat se inspirovat – Rozmanitost řečníků nabízí širokou škálu témat a je dost pravděpodobné, že pokud vám téma sedne, bude mít dopad na vaši inspiraci, sebevědomí, či život. Zlepšit angličtinu- Spousta ...

Nerušit, pracuju

Obrázek
Lidi se podle mě dělí na dva tábory: První tábor jsou ti, kteří dokážou pracovat, tvořit a učit se v jakýchkoliv podmínkách a je úplně jedno, jestli jedou v přeplněné tramvaji plné hluku nebo se učí na koleji v pokoji se spolubydlícími. Mají velkou výhodu. No a pak jsem tu já a myslím, že nejsem sama, kdo při práci či učení se potřebuje absolutní klid . A když myslím absolutní, tak to znamená ticho jako v hrobě, jinak bych totiž nic neudělala. Nemůžu mít ani puštěnou hudbu, či televizi, protože po pár minutách mi mozek “vypne” a soustředí se na všechno možné, jen ne na to na co se soustředit má a potom už neudělám absolutně nic. Sešit “unicorn” je od Barbry Binks. Nejlépe se mi pracuje a učí, když jsem sama doma , v takové chvíli toho udělám nejvíce. Nejhorší je to pro mě mezi lidmi a fakt nesnáším rozdělanou práci, když něco dělám musím to dokončit, protože jinak mě to brzdí v další činnosti, proto někdy u práce/školy sedím docela dlouho, na druhou stranu pak má...

Sex Education=Nový netflixový seriál (15+)

Článek není vhodný do 15 let! Od nového netflixového seriálu jsem nic moc nečekala. Narazila jsem na něj náhodou, sliboval skvělé obsazení a zajímavý příběh, tak jsem mu dala šanci a vida, vyplatilo se. Proč byste se teda vy, starší 15 let, měli na tento seriál podívat? (Článek není vhodný pro děti do 15 let) Příběh seriálu, skládající se z osmi dílů , je prostý. I tady se dostáváme do prostředí střední školy, jako v mnoha jiných amerických a britských seriálech, rozdíl oproti jiným serálům je ten, že jeden z hlavních motivů se točí okolo sexu. Někdo z protagonistů už “TO” má za sebou někdo ne, jiný zoufale hledá s kým by to šlo, další má “V TOM” problémy, atd. Nenápadný a ničím nevynikající Otis , student střední školy, je typický “kluk v rohu”. Nemá moc kamarádů a kolektivem střední školy se protlouká více méně díky tomu, že nikomu nestojí za zmínku, až na jeho kamaráda Erica, což je mimochodem další hodně zajímavá postava. Vše se změní, když se se...

Proč nejsem zastánce internetové komunikace

Obrázek
V dnešní době má skoro každý minimálně jednu sociální síť. Najdou se i takoví, kteří jsou aktivní hned na několika z nich a tráví tam kvanta času. Neustálé připojení na síti, scrollování Instagramu, pípání Messengeru, zuřivé hledání wifi, to všechno je realita běžného dne. S počtem uživatelů a časem stráveným na sociálních sítích souvisí i očekávání, že když mi napíšete na Messenger hned odepíšu, je to tak? Nebo zastáváte názor, že komunikace na netu je v podstatě stejná jako ta běžná?  U mě to tak není, protože: Nechci být otrokem svého mobilu, či ntb a čekat třeba hodinu na odpověď ve stylu: „ nj” případně „ ok”. (Jsem totiž nervózní z čekání, když je to důležité). Chci stihnout více věcí za den a internet je pořádný žrout času. Uvedu příklad: Chcete se podívat na jedno YT video. Algoritmus je ale chytrý a začne vám posouvat další “must see” a z jednoho videa je videí pět. Lidi při internetové komunikaci mají tendenci ze sebe dělat něco víc a chovat se jinak ...

Instagram zůstane stejný nebo taky ne

Obrázek
Knihu doprava, svíčku vedle, pořádně zaostřit a nakonec projet filtrem, tady ubrat, tady zesvětlit, rozjasnit, hotovo! Vypadá nějak podobně vaše instagramová úprava fotek? Už brzy to možná bude minulost! V záplavě feedu ladících oku , pečlivě promyšlených a barevně vytónovaných fotek jsem si začala všímat, že “tip-ťop” profily možná pomalinku mizí, a i úspěšní influenceři a insta markeři začínají trochu ubírat na vystajlování fotek, přestože znají potřebná know-how na to, aby byl feed téměř dokonalý. Vlastně co jsem si tak všimla ve svých sledovaných, dokonalý feed mají hlavně oni což je logické vzhledem k práci, kterou dělají. V mém okolí vím snad jen o jedné kamarádce, která má kompletní černobílý profil, jinak fotky nikdo moc neřeší, což vám na jednu stranu dává ohromně veliké pole působnosti. Můj profil teď Taky jsem to tak dělala a fotila všechno, co mi přišlo zajímavé, barvy nebarvy, téma, netéma. Jenže, začala jsem se pídit po tom, jak by mohl takový spávný “vyt...

Internetové kampaně, mají sílu něco změnit?

Obrázek
Před pár dny jsem na Instagramu zaregistrovala novou kampaň zvanou JanuHairy ve které jde o to, že po dobu jednoho měsíce se ženy nebudou holit. K rozhodnutí je vedou různé důvody a prostřednictvím kampaně chtějí upozornit na určité věci, ale i pomoci. Koho zajímá kampaň více, je to dohledatelné všude na netu. Dneska tu nebudeme probírat o čem podobné kampaně jsou , ale zaměříme se na praktickou stránku věci a sice: Může mít taková kampaň sílu něco změnit? Nebo: Je šíření kampaně přes internet tím nejefektivnějším způsobem? Předem chci zdůraznit , že sama jsem se nikdy do žádné kampaně typu JanuHairy nezapojila, zapojuju se třeba do projektu Nocleženka nebo Ježíškových vnoučat, t udíž článek je pouze mým subjektivním názorem na toto téma, který si neklade za cíl nikoho pošpinit nebo očernit . Počínání každého v rámci etických principů, je svobodné rozhodnutí a pokud tím nikomu neubližuje, tak proti tomu absolutně nic nemám. Pixbay.com, CC0 Když se podívám na první otázku  a pokusím se...

Přítel, kamarád a známý

Abych mohla psát o dnešním tématu musím se nejdříve podívat do doby dávno minulé, kdy jsem ještě “tahala kačera”teda spíš plyšovou lišku, nebo některou ze svých Barbie. Jako malá holka jsem to se seznamováním měla poměrně jednoduché, mamku obklopovalo několik kamarádek, ty se staly mými “tetami” a každá z tet měla dítě ze kterého se stal můj kamarád/ka. Snadné jako facka. Spolu jsme hrály na policajty a zloděje, schovky nebo na počítači. Tehdy bylo důležité se zkrátka společně zabavit než se mamky vypovídají. S příchodem do čtvrté třídy začal kolotoč rychlokvaškových kamarádství , kdy jsem patřila do několika kamarádských skupin a to mi vydrželo až do konce střední školy. Mé kamarády tvořilo klidně i patnáct lidí, pobíhala jsem mezi nimi jako splašený králík a bláhově si myslela, kterak se staneme kamarády navěky (spoiler, nestali). Za život jsem se bavila s tolika lidmi, že mě u podstatné většiny už prostě nezajímá co teď studují a dělají , protože i když jsem z...

Otevírám rok zajímavým deníkem

Obrázek
První letošní přečtená kniha. Jaká to bude? Odpověď přichází na Silvestra, kdy mi ségra dováží opožděný dárek. Novou knihu Patrika Hartla a Deník kastelána od Evžena Bočka. Zajásám a je rozhodnuto, vyhrává Boček! Dení k kastelána jsem přečetla za dva dny. Kniha je napsaná formou deníku (nečekané), ale je to úplně něco jiného než Poslední aristokratka. Deník kdysi vyšel pod pseudonymem, ke mně se ale dostal pod pravým jménem autora. Pan Boček v knize popisuje, jak se městem otrávený muž odstěhoval z ruchu Prahy na jižní Moravu, kde zakotvil na místním zámku v pozici kastelána, který netuší, co se od něj v práci očekává. Přijde na to vzápětí a postupně propadá kouzlu stovky let staré budovy, která působí romanticky i strašidelně. Kdopak by nechtěl bydlet na zámku? Spolu s rodinou a místními pracovníky ale postupem času zjišťuje, že na zámku vlastně vůbec nejsou sami a nic není, jak se zdá. . Obyčejně neobyčejný, extrémně čtivý a dobře napsaný, tak bych deník ohodnotila. Kromě popisů zám...

Osmičkový rok v písničkách

Silvestr je za námi a rok 2018 zavřel svoje brány. Vítám vám u prvního článku letošního roku! Silvestrovská sešlost se vydařila a někdy v mezičase mě včera napadlo sepsat seznam písniček, které by můj minulý rok popsaly, jako jiný způsob bilancování toho co jsem prožila.Tak pojďte číst: Q ueen-Show must go on Tato písnička od legandární “Královny” vystihuje jak jsem odešla z VŠ a začala studovat jiný obor, který mě baví mnohem víc. Tím oborem je knihovnictví a informační služby. Show musí pokračovat, čekají mě ještě dva roky na škole a pak vstříc pracovnímu nasazení. Little Mix- Power Rok 2018 mě posílil, proto byly i silvestrovské oslavy bujařejší než roku 2017, kdy jsem o Silvestru nechtěla ani slyšet. Když se ohlédnu za rokem ´18 asi bych nic neměnila, protože všechno se dělo z nějakého důvodu a v tu danou chvíli mi to přišlo správné. Dua Lipa- IDGAF Tato písnička je zmíněna v přeneseném významu kvůli jednomu osmičkovému člověku, který mi do života nečekaně vstoupil, aby ...