Proč nejsem zastánce internetové komunikace
V dnešní době má skoro každý minimálně jednu sociální síť. Najdou se i takoví, kteří jsou aktivní hned na několika z nich a tráví tam kvanta času. Neustálé připojení na síti, scrollování Instagramu, pípání Messengeru, zuřivé hledání wifi, to všechno je realita běžného dne.
S počtem uživatelů a časem stráveným na sociálních sítích souvisí i očekávání, že když mi napíšete na Messenger hned odepíšu, je to tak? Nebo zastáváte názor, že komunikace na netu je v podstatě stejná jako ta běžná?
U mě to tak není, protože:
- Nechci být otrokem svého mobilu, či ntb a čekat třeba hodinu na odpověď ve stylu: „ nj” případně „ ok”. (Jsem totiž nervózní z čekání, když je to důležité).
- Chci stihnout více věcí za den a internet je pořádný žrout času. Uvedu příklad: Chcete se podívat na jedno YT video. Algoritmus je ale chytrý a začne vám posouvat další “must see” a z jednoho videa je videí pět.
- Lidi při internetové komunikaci mají tendenci ze sebe dělat něco víc a chovat se jinak než v reálu.
- V návalu srdíček a smajlíků se vytrácí skutečná sdělení a emoce.
- Internetová komunikace je často za hranou a mizí pomyslná hranice co si ještě dovolit.
- Jedna konverzace z nás nedělá kámoše.
- Dokud člověka nepoznám v reálu, tak pořád pro mě bude cizí.
No a z těchto a ještě dalších důvodů mi prostě komunikace online nevyhovuje a jsem v tom stará škola. Vždycky dám přednost komunikaci běžné, protože jedině tak jde opravdu poznat, jestli stojí za to trávit spolu čas 🙂
P.S. Nádhledový obrázek je z Pixbay, CC0.
P.P.S. http://www.kajinblog.cz/2019/01/e-mail-neni-povinnost.html#more Kája napsala podobný článek, doporučuju přečíst 🙂
Komentáře
Okomentovat