Glitter Shard

Ve chvíli, kdy píšu tyhle řádky mám za sebou náročných 24 hodin. Chvíli se držím, pak zase brečím, bolí mě žaludek a tak furt dokola. Včera jsme totiž přišli o našeho králíka; sedmiletou Baxi Bobinu. Počítala jsem, že ta chvíle nastane. Baxi měla zdravotní problémy cca půl roku. Na veterině jsem za poslední měsíc a půl byla jako doma. Nicméně, že se zdravotní stav rychle zhorší během pár dní, na to jsem připravena nebyla. Včerejší pochůzka k veterináři se tak stala naší poslední. Jsem moc vděčná mému příteli, protože mi byl celý včerejšek velkou oporou, a do poslední chvíle jsme s Baxi byli oba dva. Nechat ji uspat bylo nejtěžší rozhodnutí za poslední dobu. Ale nešlo to jinak. Odpočívej v pokoji, naše králičí holčičko. Moc nám chybíš! Bez tebe je doma prázdněji.

Už malé děti ví, že si nemají nic brát od cizích lidí. Nicméně, co když vám někdo nabízí lahodný cupcake? Byl sobotní den, venku první náznaky jara. Přijela za mnou moje kamarádka Domča se svým přítelem. Procházeli jsme ulicí plné kaváren a restaurací, když v tom mě osloví mile vypadající slečna: „Dobrý den, nechcete cupcake? Zbyly nám.“ v náručí svírá plnou krabičku dezertu. V první chvíli ze mě vypadne rozhodné NE!, nicméně slečna opakuje, že se nemusíme bát, má je ze zavřené kavárny kde pracuje, a jsou v pohodě. Nerozhodně k ní natáhnu ruku, a obě si s Domčou vezmem po jednom kousku. Když se rozloučíme, děláme si srandu, že jsou určitě otrávené. Nicméně darovanému cupcaku na polevu nehleď, a už mizí v naších žaludcích. Nutno říct, že zmiňované cupcaky jsem opravdu viděla za vitrínou dané kavárny o chvíli dřív, jinak bych slečnu slušně odmítla. Tohle milé gesto nám zpříjemnilo den 🙂 Už je to týden a žijeme! Máte podobnou historku, kdy jste něco dostali zadarmo , a ve výsledku vás...

Knížka V hlav ě je děsně čtivá, ale zároveň znepokojivá. Není to ucelený příběh, jedná se o krátké epizody popisující život mladé studentky Gábiny. Gábina se na první pohled v ničem extra neliší, nicméně trpí psychickým onemocněním, které jí dost komplikuje život. Čtenáři dává prostor nahlédnout do svých vnitřních monologů, myšlenkových pochodů, a pocitů rezignace a naděje z lepších zítřků . To všechno na pozadí běžného života v rodině a ve vztahu. Plusy knížky: upřímnost čtivost surovost (autorka nechce přehnaně šokovat, ani přikrášlovat věci) odpovídající délka (368 stran) destigmatizace psychického onemocnění Mínusy: občas chaotické, až surrealistické popisy sem tam těžký, umělecký jazyk nevím, jak to s Gábinou (autorkou?) bylo dál, nepodařilo se mi nic vygooglit Na dílo jsem narazila náhodou, o to víc mě překvapilo. Byla to pro mě zajímavá četba, nicméně občas dost děsivá. Zvládat život s diagnózou není nic jednoduchého. Těžko říct, jak by na tom Gábina byla, kdyby k léčbě přistup...

Dáme si výlet, říkal. Bude to pohoda, sliboval. A možná by i byla, kdybych za poslední (po)covidové roky nebyla shnilá. Nakonec se vždycky dokopu, cestou nadávám, ale ve výsledku jsem spokojená, že trávím(e) čas na horském vzduchu. Tentokrát jsme s přítelem vyrazili do podhůří Beskyd na horu Velký Javorník. 12 kilometrový výšlap z Frenu (Frenštát pod Radhoštěm), který začal nevinně, ale posledních pár kilometrů bylo krutých. Cesta na vrchol je totiž krpál jak sviňa. Nicméně nahoře je krásný výhled do okolí, fajn rozhledna a sympatická horská chata s celoročním provozem . Naše trasa vedla TU. Celou jsme ji zvládli cca za 4 hodinky s asi půlhodinovým zdržením na vrcholu. Kdo si chce máknout, běžte klidně stejnou cestou. Kdo chce větší pohodu, doporučuju výšlap z Veřovic. Já se vzpamatovávám už třetí den, bolely mě šíleně nohy. Fakt na sobě musím zapracovat!

aneb vyrážíme do boje! Včerejší den jsme s přítelem strávili skoro celý na horách. Po 12 km v nohách jsem se těšila, jak brzy zalehnu, pořádně se vyspím a do práce půjdu dneska odpočatá. Ale sousedi řekli ne. Pořádně znepříjemníme nedělní večer. Ležím si tak v posteli, usínám. V tom mě probudí operní koncert, který hraje brutálně nahlas! Znamená to jediné; důchodci pod námi pustili televizi. Okolo jedenácté pohár trpělivosti přetekl, přítel vyletěl z bytu a snažil se zjednat pořádek. Nikdo mu neotevřel. Jak “nečekané”! V půl dvanácté se opera změnila na zprávy, a potom na film. Před půlnocí jsem už byla totálně vyřízená, takže hluk/nehluk, upadla jsem do spánkového kómatu. Za pár hodin jsem musela vstávat do práce. Unavená, nevyspaná, nasraná. Ráno jsem nechala sousedům vzkaz s žádostí o ztišení TV v době nočního klidu. Není to totiž poprvé. Situace se opakuje několikrát do týdne. Vygooglila jsem zkušenosti dalších lidí, zvážila možnosti a jsem rozhodnutá za náš klid bojovat...

Rubrika Knižní radosti je už delší dobu bez nového přírůstku. Vysvětlení je jednoduché; dlouho jsem nepřečetla nic, co by za to fakt stálo. Proto si dneska dáme výběr z hroznů. Mám pro vás přichystané tipy na díla, co mě zklamala, ale vás třeba zaujmou 🙂 Pokud vás zajímají anotace, proklikněte na Databázi knih. Bude to bolet, doktore? Hlavní myšlenka: Doktoři jsou taky jenom lidi. A občas vaří z vody. Vzpomínky mladého doktora na 6 let lékařské praxe. Nechybí předměty uvízlé v různých částech těla, nahlédnutí do byrokratického pekla lékaře ve službě, i setkání se smrtí. Tohle není žádná lovestory Hlavní myšlenka: Zdání klame. Maggie má 27 let, a nesnáší svůj život. Rozhodne se pro změnu, a na cestě k lepším zítřkům zažije sérii trapasů, a možná i lásku. Zkrátka Bridget Jones z Wishe. Osamělá Meredith Hlavní myšlenka: Nikdy to nevzdávej! Meredith už několik let nevystrčila nos z domu. Žije ve čtyřech stěnách a zdánlivě jí nic nechybí. Jenže, když nejde Mohammed k hoře, musí jít hora k...

Dnešní článek se mi nepíše zrovna snadno, nicméně ho zkusím sepsat tak, jak teď nejlíp dovedu. Myšlenka vrátit se k psychoterapii mě napadla minulý víkend, kdy mi nebylo psychicky oukej. Jak už jsem na blogu několikrát zmínila, mám sklony k úzkostným stavům . Úzkost je v menší, nebo větší míře mou součástí posledních 6 let. Protože mám aktuálně problémy a starosti, které mě tíží, sáhla jsem po odborné pomoci. Ukrutně se mi do toho nechtělo, nicméně jsem si řekla, že to aspoň vyzkouším. Momentálně se mi nechce nikam dojíždět, takže mi terapie přes internet přišla jako fajn řešení. Obzvlášť proto, že jsem ji potřebovala teď a ne až za X týdnů/měsíců, což může s klasickou terapii nastat kvůli volným kapacitám. Trošku jsem googlila a nakonec si vybrala jednu z online platforem. Zvolila jsem témata, které nejlíp popisují moje psychické rozpoložení a pak už procházela medailonky nabízených odborníků. Tady hrála roli sympatie, cena za terapii a dostupné termíny. Vybrala jsem si mile vyhlížejí...