Vyzkoušela jsem terapii online

Dnešní článek se mi nepíše zrovna snadno, nicméně ho zkusím sepsat tak, jak teď nejlíp dovedu.

Myšlenka vrátit se k psychoterapii mě napadla minulý víkend, kdy mi nebylo psychicky oukej. Jak už jsem na blogu několikrát zmínila, mám sklony k úzkostným stavům. Úzkost je v menší, nebo větší míře mou součástí posledních 6 let.

Protože mám aktuálně problémy a starosti, které mě tíží, sáhla jsem po odborné pomoci. Ukrutně se mi do toho nechtělo, nicméně jsem si řekla, že to aspoň vyzkouším. Momentálně se mi nechce nikam dojíždět, takže mi terapie přes internet přišla jako fajn řešení. Obzvlášť proto, že jsem ji potřebovala teď a ne až za X týdnů/měsíců, což může s klasickou terapii nastat kvůli volným kapacitám.

Trošku jsem googlila a nakonec si vybrala jednu z online platforem. Zvolila jsem témata, které nejlíp popisují moje psychické rozpoložení a pak už procházela medailonky nabízených odborníků. Tady hrála roli sympatie, cena za terapii a dostupné termíny. Vybrala jsem si mile vyhlížející mladou terapeutku a zaplatila sezení.

V hodinu H jsem trošku litovala, že jsem se do psychoterapie znovu vrhla. V první chvíli mi přišlo, že absolutně nevím, kde začít. Měla jsem pocit, že mě aktuálně natolik nic netíží. Nicméně po pár minutách bylo jasno, v jakých oblastech života na sobě můžu zapracovat, a jaké otázky a témata mě na sezení přivádí. Nebudu lhát, došlo na slzavé údolí, protože se nerada šťourám v některých věcech.

Je to trošku divné, otevřít se neznámému člověku, a navíc s ním mluvit skrz počítač. Nicméně možná takto to právě potřebuju, a ve výsledku je to o zvyku. Hodina utekla jako voda, paní terapeutka mi nastínila možné budoucí pojetí naší spolupráce, a já mám ze sezení dobrý pocit. Dokonce jsem zjistila, že pobývá ve stejném městě, což může být znamení 🙂

Pravdou je, že jako samoplátce se trošku plácnu přes kapsu, nicméně se pokusím zažádat o příspěvek u zdravotní pojišťovny. A když to nevyjde, budu si holt muset jednotlivé terapie platit. Pořád je to investice, kterou považuju za smysluplnou a potřebnou. Nic moc jsem od prvního sezení neočekávala, ale příjemně mě překvapilo.

Na závěr asi tolik; pokud uvažujete nad odbornou pomocí, zkuste zvážit, jestli online prostředí není to pravé ořechové. Člověk k tomu může mít předsudky, nicméně nevyskúšaš, nevieš.