Jsou mladí líní a chtějí si jen užívat? Je to černobílé.
V poslední době jsem si oblíbila platformu Seznam médium. Píše na ni kdokoli, kdo má chuť sdílet (cokoli). Na Médiu se hodně řeší mezigenerační střety, a to mě přivedlo k dnešnímu článku. Pokusím se zamyslet nad tím, jestli jsme my-mileniálové a Gen Z líní a rozmazlení ve vztahu k práci. Říká se totiž, že chceme brát velké prachy za nic, pracovat jen pár hodin a hlavně si chceme užívat.
Nejdůležitější ze všeho je podle mě přistoupení na názor, že celá věc je černobílá. A nejde házet všechny do jednoho pytle. Dále si myslím, že přestože má každá doba „to svoje“, zrychlení, stres, výchova a dění ve společnosti, kterému jsme dennodenně vystaveni, se promítá do všech sfér našeho života. Tedy i do pracovního prostředí.
To nás nijak neomlouvá. Na druhou stranu je zapotřebí uznat, že život rozhodně není procházka růžovou zahradou (ani nikdy nebyl), a době se musíme přizpůsobit. Časy, kdy naši prarodiče a rodiče pracovali pro jednoho zaměstnavatele celý život, jsou už pryč.
Když přijde řeč na téma práce mladých, jsou věci se kterými (ne)souhlasím. Třeba nevidím důvod vysedávat v kanclu X hodin protože se to „musí“ v případě, že úkoly zodpovědně splním dříve. Taky mě štve, že jakožto na bezdětnou, může na mě být pohlíženo jako na tu „co si vše vyžere“ (např. nevyvážené směny o Vánocích/ víkendech ve prospěch rodičů s dětmi, častá práce za dva za stejný peníz..).
Na tom, že nechceme každý den chodit do zaměstnání od rána do večera nevidím nic špatného. Život je krátký. S kolegy mnohdy strávíme víc času než s blízkými. Chodit aspoň občas domů dřív považuju za správné. V případě, že práci vykonávám tak, jak nejlíp umím. I my, mladí bezdětní máme svůj volný čas, partnery a kamarády. Někdy si taky potřebujeme vyřídit svoje záležitosti.
Co se týče odpovídající výplaty pro mladé, je to věc ošemetná. Nicméně vyžít mnohdy s minimální mzdou na začátku profesního života jde horkotěžko. Problémem je, že výplaty se příliš nezvyšují už pěkných pár let, zatímco všechno jde nahoru. Člověku nezbyde než na sobě pořádně zamakat, počkat na vývoj situace, pokusit se o řešení, a když ho nevidí, jít o profesní dům dál.
Netvrdím, že mezi námi nejsou arogantní brouci Pytlíci co si myslí, že jim patří svět, a v nové práci umí pěkně zničit atmosféru. Přesto hodnotit naši generaci jako rozmazlenou a línou, mi mnohdy přijde nešťastné. Je však otázkou, jestli celé téma “mladí a neklidní v práci”, nezastírá mnohem větší společenský problém. Prostor ke zlepšení vidím v komunikaci, vzájemném respektu, slušném chování, trpělivosti, porozumění a snaze podat pomocnou ruku. Nejen v zaměstnání. Mám totiž často pocit, že vzájemný respekt a především slušnost se mezi lidmi vytrácí.
Tematické články:
Mladí chtějí méně pracovat a více žít. Budeme si muset zvyknout?
Studio N: Osobní život na prvním místě. Proč už lidé nechtějí žít jen prací.
A videa:
Náhled: Photo by ian dooley on Unsplash
Komentáře
Okomentovat