Sesterstvo putovních kalhot

V životě se mi povedla jedna věc a sice, najít kolem sebe ty správné kamarádky. S některýma se bavím už více než 10 let.

“Moje” holky jsou pro mě děsně důležité. Beru je vlastně jako sestry. Každá z nich je jiná a některé se vzájemně ani neznají, dohromady však dělají můj život lepším. Nedovedu si to bez nich představit. Prožíváme spolu všechny radosti i fuckupy, a někdy se to neobejde bez slz. Nemusíme být každý den
v kontaktu, ale víme, že tu pro sebe jsme.

Ženská přátelství jsou důležitá, přestože máme doma chlapy. Jsou prostě věci, které se s ženskýma řeší líp. A že to není jako přátelství Carrie a spol? To vůbec nevadí.

P.S. Tematicky článek z Heroine tu.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Všechno dobré i špatné, co se stalo v roce 2024

Když na Silvestra odbila půlnoc, oddychla jsem si. Náročný rok 2024 mám za sebou, jede se dál! Stalo se toho hodně. Dobrého i špatného, ale hezky popořadě… Rok 2024 jsem otevřela se zánětem průdušek s náběhem na zápal plic. Stačilo nedoléčit covid a příští tři měsíce bylo veselo. Zdraví mě bohužel trápilo v průběhu celého roku, níže se o tom více rozepíšu. V lednu jsem změnila práci. Opustila jsem služby a přímý kontakt s lidmi a začala pracovat v back officu s maily, dokumenty a telefonáty. Pro mě dosud nepoznané prostředí! Má to svoje klady i zápory asi jako všechno. Momentálně jsem však ráda za jakousi stabilitu. Co bude dál se uvidí. Na jaře jsem docházela do autoškoly. Tu jsem nedodělala. Vzhledem k novému zaměstnání pro mě bylo náročné zaučovat se a zároveň jezdit, a strach z řízení byl silnější než touha po řidičáku. Nakonec jsem to vzdala. Budu někdy řídit? Upřímně nevím. Druhá polovina roku mi dala zabrat. Řešila jsem zdravotní problémy babičky a pravidelně ji navštěvov...
Další informace

Jak teď trávím dny

Den za dnem plyne, a já jsem v tomto týdnu “oslavila” dvacet jedna dní od svého pobytu v nemocnici. Co se od té doby změnilo? Celkem nic. Jsem furt v PN a moje dny se točí v kolečku nemocnice-polehávání (jsem pořád unavená)-nezbytné domácí práce-návštěvy doktorů-návštěvy blízkých-spánek, a to celé od znova. Musím se přiznat, že nejsem nejsvědomitější pacient. Ve chvíli, kdy se cítím líp, už se vidím v práci a že se můj zdravotní stav může tímto zhoršit, nevnímám. Pan doktor mi včera kladl na srdce, ať odpočívám a nespěchám na sebe. Snažím se, ale jde to ztuha! Představte si mývala na piku (nebo křečka v kolečku, pokud nejste posluchači Chumelenice) ve chvíli, kdy piko/kolečko mývalovi/křečkovi seberete, a on zmateně kouká, co se to vlastně najednou děje . Nevím jak to, ale já neumím odpočívat! Vždycky je potřeba tohle utřít, tohle poklidit, zajít támhle, vidět tamtoho, a rozhodně se jen tak neflákat doma! Tímhle přístupem jsem to dopracovala až tam, kde jsem teď. Škoda, že ...
Další informace

Jak mě naštval ženský časopis

Po dloouhé době jsem si koupila ženský časopis. Takový ten plátek, kde vám v rubrice “móda” servírují kousky za tisíce, v rubrice “zdraví” najdete zaručené tipy, jak se dostat do formy a v “životě” je dojemný příběh o dávné lásce. Těšila jsem se na zajímavé čtení, nicméně jsem zklamaná! Časopis z 80 procent tvoří reklamy a těch zbylých 20 je nezáživný mišmaš všeho možného. Proč o tom teda píšu? Chci se věnovat jednomu z rozhovorů uvnitř čísla. Redaktorka zpovídala známou českou zpěvačku, která se vrací na hudební scénu. Kromě otázek na pódiový comeback, čelila zpěvačka dotazu na plánovaní rodiny. Vždyť už má 37 let! Vzkaz redaktorce: Co je ti do toho, stará bábo! Fakt nechápu, proč lidi tolik zajímá, jestli někdo (ne)plánuje děti. Je to čistě soukromá a navíc dost intimní věc! Přijde mi neskutečně drzé se na to ptát, kór cizího člověka! Zpěvačka z otázky galantně vybruslila stylem “uvidíme, co bude, nebráním se ničemu, život případně prožiju do...
Další informace