Glitter Shard

Dlouho tu nebyly knižní seznamy s doporučením. Protože dny budou krátké, počasí sychravé a večery dlouhé, připravila jsem si pro vás několik kousků z domácí půdy, které vám zpříjemní podzimní čas. Veronika v Dubaji, Veronika Klesnilová: Knížka o letušce Veronice, která lítala pro Emirates. Nechybí spousta zajímavostí o práci v oblacích, příběhy o cestujících, i nahlédnutí do běžného dne cabin crew. Text doprovází fotky autorky. Je to moc milé čtení, které mi dobře přiblížilo život letušky. Deník holky z lékárny, Martina Lachnittová: Nedávno jsem četla, že zájem o studium farmacie upadá, a lidé vnímají lékárnu pomalu jako sámošku. To je podle mě škoda. Lékarnice Martina ve své prvotině odkryje náročnou a zodpovědnou práci farmaceutického asistenta, povypráví historky s pacienty, a dojde i na doporučení, jak zpestřit svůj životní styl za pomocí doplňků stravy. Mě osobně baví knížky o povoláních, a tahle se mi líbila velmi. Kde jsi, když nejsi, Radka Třeštíková : Nejnovější knížka oblíbe...

Tak je to tu. Ve 27 letech jsem si řekla, že už jsem dost stará na to, abych si udělala řidičák a donekonečna to neodkládala na “někdy”. Věci nabraly rychlý spád: j eden den jsem se přihlásila do autoškoly, druhý už seděla na hodině teorie. Ráda bych měla hotovo ke konci ledna, ale nepředbíhejme. Radši vám nejdřív sepíšu, proč jsem došla k tomuto zásadnímu rozhodnutí: * Chci být soběstačná-> když někam potřebuju hodit, musím poprosit přítele. *Nebaví mě jezdit MHD přes hodinu tam, kam autem sjedu za půl hodiny. *Když budu mít řidičák, dostanu se sama na výlety i do míst, kam nezajíždí bus, nebo vlak. *Je to praktická věc, kterou v dnešní době považuju za standardní skills člověka. A tak jsem zaplatila nehorázné peníze, a teď děj se vůle boží! Náhled: canva.com

Byl pozdní říjnový veče r. Vlak na Prahu poklidně uháněl ze Slezska do Čech, a nikdo ještě netušil, co nás v pozdní hodinu čeká. Před Pardubicemi zaskřípaly brzy, vlak zastavil. Uběhlo 5, 10 minut, furt jsme stáli. Z amplionu se ozval hlas průvodčího. Došlo k nehodě na trati. O chvíli později jsem z internetu vyčetla, že nějaký nešťastník skočil pod kola. Nechci působit hnusně, je mi líto každého ztraceného života, ale skok pod vlak považuju za věc sobeckou. Jeden se vysvobodí ( z jeho pohledu), a X lidí to dostane do problémů, nehledě na chudáka mašinfíru. Čekali jsme cca hodinu, stevardi přestali chodit po vagónu. Po hodině došlo k oznámení: vlak se bude otáčet, a vysadí nás kdesi za Pardubicemi. Máme přestoupit na další spoj. Polilo mě horko: náš spoj byl totálně narvaný, těžko říct, jestli bychom se všichni vlezli. Naštěstí přišel můj přítel s řešením. Vystoupíme v Pardubicích a někam přestoupíme. Z vlaku jsme vylezli my dva a dvě veselé paní na dámské jízdě. Spolčili jsme se dohr...

Zrovna jsem doscrollovala na poslední stránku mého oblíbeného elektronického časopisu Vidle . U čtení jsem si pofňukla nad tím, jak mě mrzí, že tištěné časopisy už nejsou vůbec in . Nemusím být zrovna Sibyla abych předpověděla, že za pár let můžou z pultů zmizet úplně. Osobně patřím do generace, která si nadšeně běžela koupit do trafiky každé nové číslo BRAVA . Stejně tak bylo fajn otevřít poštovní schránku, a najít v ní předplacenou Mateřídoušku. Dospělí zas četli Story, Šťastného Jima, nebo Spy. Časopisy byly běžnou součástí našich domovů, a to nejen na záchodě. Kde jsou ty časy ? Schválně teď zauvažujte nad tím, kdy naposled jste obětovali (dost hodně) korun, a koupili si tištěný časopis. Bylo to aspoň letos? Když se nad tím zamyslím já, za posledních deset měsíců jsem si koupila tři čísla Epochy. Časopisy kupuju hlavně na delší cesty do vlaku. Ke koupi mě musí přesvědčit lákavá obálka a zajímavý obsah. Nebaví mě stokrát omletá témata a dvacet stran reklamy. Kolik lidí to má stejn...

V pátek jsem vytáhla kámošku do kina na nový film Králova milenka. Tady jsou moje dojmy: Dvě hodiny filmu utekly jako voda, a moc mě to bavilo. Historické drama o lásce krále Ludvíka XV. (Johny Depp) a okouzlující kurtizáně Jeanne, byla radost sledovat. Pro Johnyho Deppa je to velký comeback na filmová plátna, a i když toho v příběhu tolik nenamluví, působil ve své roli přesvědčivě a přirozeně. Líbily se mi kostýmy, atmosféra, i ukázka běžného života šlechty a dvorních zvyklostí popsaných do nejmenších detailů. Zajímavý je taky fakt, že režisérka a scenáristka snímku si střihla roli Jeanne. Příběh začíná dětstvím chudé dívky Jeanne, která chce vystoupit ze svého stínu. Vyzkouší si různá povolání, až se najde jako oblíbená kurtizána bohatých pánů. Je představena králi, a ten jejímu kouzlu zcela propadne. Bez ohledu na královské zvyklosti a protokoly, přestěhuje král Jeanne do Versailles. Její příchod ke dvoru způsobí pořádný poprask. Podaří se kurtizáně udržet v přízni přelétavého král...

V životě se mi povedla jedna věc a sice, najít kolem sebe ty správné kamarádky . S některýma se bavím už více než 10 let. “Moje” holky jsou pro mě děsně důležité. Beru je vlastně jako sestry. Každá z nich je jiná a některé se vzájemně ani neznají, dohromady však dělají můj život lepším. Nedovedu si to bez nich představit. Prožíváme spolu všechny radosti i fuckupy, a někdy se to neobejde bez slz. Nemusíme být každý den v kontaktu, ale víme, že tu pro sebe jsme. Ženská přátelství jsou důležitá, přestože máme doma chlapy. Jsou prostě věci, které se s ženskýma řeší líp. A že to není jako přátelství Carrie a spol? To vůbec nevadí. P.S. Tematicky článek z Heroine tu .