Glitter Shard

Dneska pro vás mám příhodu z dušičkového víkendu. Zrovna jsme s přítelem jeli od mojí babičky, pozoruju krajinu za okýnkem, a cesta pomalu ubíhá. Najednou vidím v příkopu sedět stařenku. Široko daleko nikdo jiný není. Nevím jak vy, ale já jsem takový “blbec”, že když vidím podobnou situaci, hned mám chuť ji řešit a dotyčnému pomoci. Nemohla bych mít klapky na očích, protože by mě sežralo svědomí a když můžu, pomůžu . Co kdybych někdy taktéž potřebovala pomoc? Člověku se sice honí hlavou různé myšlenky, má strach aby ještě nedostal vynadáno, ale co když jde skutečně o život? Říkám příteli ať zastaví což udělá, přeběhnu cestu a ptám se stařenky, co se stalo. Paní mi odpovídá, že po cestě na hřbitov se jí udělalo špatně, a nemůže vstát. Chvíli zjišťuju okolnosti, přítel zatím parkuje auto. Nakonec paní zvedám, po domluvě ji odvezeme na hřbitov, kde na ni čeká rodina. Na hřbitově najdu jejího syna, paní mi hrozně moc děkuje. Do ruky mi vtiskne 200 korun, které nepřijmu. Copak ...

Můj oblíbený článek je zpátky s druhým pokračováním! Představím vám 4 knížky, které jsem přečetla, ale moc mě nezaujaly. N ěkoho z vás by však mohly. Dobývání nebe, Paolo Giordano: Výrazný autor současnosti a jeho nejnovější dílo. Román o čtveřici mladých lidí s propletenými osudy , které sledujeme od puberty přibližně do třiceti let života. Parta se hledá, a znovu nalézá, a přitom čelí mnohdy drsným následkům svých rozhodnutí. Trailer na filmové zpracování další knihy autora; Osamělosti prvočísel. Na mě až moc artový film. Miniaturista, Jessie Burton: Sedmnáctiletá Nella je z praktických důvodů provdána za bohatého amsterdamského kupce . Místo vřelé náruče manžela však v domě najde jeho odměřenou arogantní sestru, a prostořeké služebnictvo. Zvykne si na drsný život v Amsterdamu 17. století? A jaká tajemství její nová rodina skrývá? Chystám se na stejnojmennou seriálovou minisérii. Poslední stanice, Cassie McQuiston: Román z newyorského metra. Studentka August narazí v podzemce na t...

Nadělení je knížka, u které si projdete škálou emocí . Budete se smát, i brečet. Je to dojemné milé čtení, které pohladí na duši. Herec a dabér Daniel Krejčík, svoji prvotinu pojal jako soubor krátkých příběhů na téma bydlení na zámku , herecké zkušenosti, nebo budování vztahu a domova. Četba je doplněna o autorské kresbičky a fotky, což ji dělá zajímavější a hezčí. Čtenář si po přečtení odnáší pocit, že všechny životní karamboly jde zvládnout. Teda v případě, že jste silní na duchu a zamilovaní až po uši. A to je fajn message. Já osobně jsem četla pořád dál a dál, takže jsem za den měla přečteno, a bylo mi to líto. Líbí se mi autorova otevřenost, vtip, laskavost a nadhled. Nejzvědavější jsem byla na části věnující se obnově osečanského zámku, těch se mi dostalo požehnaně. Trošku mě mrzelo, že Dan do knížky nezačlenil i povídání o ubytovaných ukrajinských rodinách, ale zase chápu, že téma to je citlivé. Celkově jsem byla nadšená, a absolutně nelituju koupě knihy. Doporučuju přečíst ka...

Parta léty prověřených přátel. Podzimní barvy, letní slunce. Líná rána. Nepočítat každou korunu. Mít vedle sebe člověka, co vás má rád. Kombucha. Teplá peřina. Klidný domov. Návštěva zámku Osečany. Objetí. Podcast Neplecha ukončena. Náš byt. Horské túry. Seriály Přátelé a Sex ve městě. Dobrý pracovní kolektiv. Caffé latté (s obrázkem!). Milá gesta, povzbudivá slova, pochvaly. Donáška jídla. Holčičí večery. Neplánovaný výlet. čokoláda Lindt. Dlouhé procházky. Internet. Hotelové snídaně. Dospělost. Dělat, co mě baví. Po přečtení Nadělení od Dana Krejčíka, mě napadlo vytvoři t seznam všeho, co mám ráda, za co jsem vděčná, co bych chtěla podnikat víc, a co je prostě fajn. Výroční článek k dvaceti šesti letům na světě 🙂

Na státní svátek 28. září mě přítel pozval na kafe s pěkným výhledem. Jaké to bylo, a co je potřeba před návštěvou udělat, vám prozradím v dnešním článku. Netradiční kávový zážitek se nachází v bývalém průmyslovém areálu Vysokých pecí v Ostravě. Areál určitě znáte, protože právě tady probíhají každoročně Coloursy. Natáčel se tu mimo jiné film Kouř . Před samotnou návštěvou Bolt Café v Dolních Vítkovicích , je nutné rezervovat si termín na určitou hodinu. Buď online prostřednictvím webovek DOV, nebo přímo v DOVeckém infocentru. Kapacita kavárny je 10 míst . Na posezení u kafe máte hodinu. Vyhlídka (Bolt tower), je časově neomezená , doporučuju proto zajít nejdřív do kavárny. Odtud je hezky vidět město , pro správný výhled si však musíte vyjít až nahoru na šroubovitou věž. Na vyhlídce může dost foukat, ale stojí to za to. Otevře se vám pohled na Ostravu a nejbližší okolí. Z návštěvy si odnáším příjemný dojem. Přijde mi super, že část ceny, kterou zaplatíte za výstup na Bolt, vám ...

S klesající teplotou, sychravým počasím a brzkou tmou, trávím více času sledováním různých filmů a seriálů. Co mě v poslední době zaujalo na Netflixu? Blondýnka Fiktivní drama o životě božské Marilyn Monroe v délce skoro 3 hodin. Režisér pojal film dost artově. Marilyn vykresluje jako rozpolcenou osobnost hledající sebe sama v drsném hollywoodském prostředí. Názor? Občas se to dost táhlo, ale celkově se mi film líbil. Hlavní herečka Ana de Armasová podle mě převedla svůj životní výkon. Dahmer https://www.youtube.com/watch?v=QAB4Nt_EK_I Jeden z momentálně nejsledovanějších seriálů streamovací služby. Příběh kanibala, nekrofila, vraha a podivína, Jeffreyho Dahmera, natočený podle skutečných událostí. V 10 dílech sledujeme “zrození vraha” v podání mého oblíbence Evana Peterse . Názor? Za seriálem stojí Ryan Murphy; režísér American Horror Story , a je to znát. Fanoušky AHS nepřekvapí nechutnosti, spousta krve a psycho scény, ostatní budou nejspíš dost zaskočení. Dějově odpo...

Probudím se na poschoďovce v dětském pokojíčku. Nad hlavou mi visí plakát O-Zone a Crazy Froga. K snídani si dám buď kuličky Nesquik, nebo jogurt Prince s lentilkami. Oblíknu tričko z Kenvela, vyhlédnu z okna skrz modrou hvězdu Orion , a po cestě do školy počítám, kolik oken zdobí. Všichni chceme vyhrát. O přestávce s holkama skáčem gumu, hrajem na policajty a zloděje, a v hodinách si podtrhávám svojí novou sadou gelovek. Jaké mám pouzdro? No přece modré Fishbone! V družině nám občas dovolí hrát na počítači, a pro nás děti je to velká sláva. Málokdo má totiž počítač doma a když už, rodiče nám počítají minuty, protože je to děsně drahá záležitost. Později se s počítači (a internetem) roztrhne pytel, a pořídí si ho i naši (asi v roce 2003). Se ségrou hrajem Simíky, Bulánky , Jacka Rabbita, nebo hry na Alik.cz. U bratrance pak Prince of Persia, NFS a taky na plejáku. V televizi dávají Gilmorky, nebo Xenu, ale já mám stejně nejradši Buffy , nebo Čarodějky. O víkendu pak s rodiči čas...