Jak jsem byla p*čou a ztracené zuby

aneb vzpomínky a zážitky z mých brigádnických + současných pracovních let.

Za téměř 26 let života, jsem nejvíce pracovního času strávila na českých hradech a zámcích. Celkem 6 sezón. Z provázení mám zážitků spoustu, ale jen pár z nich bylo “echt”. Začínám uvažovat, že se o ně postupně podělím. Stejně jako o momentky z knihovny a infocentra. Vykopávám tedy první dva příběhy, které se opravdu staly:

  1. Jak jsme hledali zuby

Psalo se léto roku 2015, a já jsem nastoupila na svoji první průvodcovskou brigádu. Jeden večer jsme na “našem” hradě pořádali večerní akci až do pozdních nočních hodin. Směna příjemně ubíhala a blížila se ke konci, vyprovázeli jsme turisty z hradní brány. V tom se přede mnou a kolegyňkou objevil starší manželský pár.

Pán se tvářil nešťastně. Stalo se něco? zeptala se kolegyně.

Manžel tu ztratil zuby.” odpověděla paní starostlivě.

Takovou odpověď nikdo z nás nečekal. Nicméně, všichni kdo v tu chvíli mohli, pustili se do hledání zubní protézy. Pátrací akci značně komplikoval fakt, že mohlo být krátce před půlnocí, a na cestu jsme si svítili mobily.

Když už to vypadlo beznadějně, plamínek naděje zažehl další turista, který šel náhodou kolem.

Neztratil tu někdo zuby? zajímal se. A bylo vymalováno. Pánovi spadl kámen ze srdce, a my jsme mohli konečně “domů”.

2. Jak mě klient nazval kosočtvercem

Druhá momentka je asi měsíc stará, mohli jste ji zaznamenat na mém instáči. Na poboččce infocentra jsem v tu chvíli byla sama, a obsluhovala první klienty toho dne.

Najednou do dveří vešel postarší pán, který měl obligátní dotaz. Ten jsem mu zodpověděla, nicméně moje odpověď ho rozhněvala. Přešel do tykání, začal být agresivní, a nazval mě slovem na p…

Možná, že kdyby se mi podobná zkušenost stala poprvé, na místě se rozbrečím. Ve druhém roce, co ve službách pracuju na full-time, jsem už párkrát protivným, sprostým nebo arogantním lidem čelila. Jeho výstup mě spíš naštval. I když jsem se uvnitř třepala, navenek jsem pevným a jistým hlasem pána slušně vyprovodila ze dveří, a celou událost nahlásila vedení. Nic příjemného to nebylo, ale ustála jsem to a byla na sebe pyšná.

Pokračování příště?

Náhled: canva.com

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Všechno dobré i špatné, co se stalo v roce 2024

Jak teď trávím dny

Jak mě naštval ženský časopis