Heřmánkové údolí

Příběh o nezlomné a statečné Anně, se kterou si osud krutě pohrál, ale ona přesto věří v lepší zítřky. Na Databázi knih je dílo ohodnoceno krásnými 92 procenty. Nedivím se.

Co se mi na Heřmánkovém údolí líbilo, byl jednozačně příběh s reálnými základy. I kdyby si ho autorka vymyslela, píše tak přesvědčivě, že bych mu uvěřila. Chronologický popis událostí střídá retrospektiva, čtenář tak dojde do současného života hlavní postavy.

Děj začíná ve chvíli, kdy Anna krátce po druhé světové válce přicestuje do Československa. Jako sedmnáctiletá Ruska přichází do neznámého prostředí z důvodu repatriace.

Nikoho tu nezná a rodina ji nepřivítá tak, jak si představovala. Brzy pozná, že spolehnout se musí hlavně sama na sebe, a že nové prostředí rozhodně neznamená konec těžkým dnům. Přes všechny překážky však zůstane silná na duchu a prožije naplněný život 🙂

Knížku jsem přečetla jedním dechem. Bylo pro mě obohacující číst takto silný životní příběh poznamenaný dějinami. V kontextu dnešních dní je podobné čtení až mrazivé.

Hanu Marii Körnerovou tímto ofiko řadím mezi svoje oblíbené české spisovatelky, protože i další díla se mi četla skvěle (Prosím vás, sestřičko, Děkuji, sestřičko).

Myslím, že četbu ocení hlavně ženy všech věkových kategorií 🙂 Typickou červenou knihovnu ale nečekejte!

Náhled: Canva.com