Končím v knihovně, bude mi chybět?

Jedna z otázek, na které se mě lidi ptají v souvislosti se stěhováním je, jestli mi bude chybět práce v knihovně. Moje knihovnické dny se totiž pomalu, ale jistě blíží ke konci. Ačkoli jsem mohla nastoupit do knihovny jiné, prozradím vám, že tuhle práci opouštím. Minimálně pro příštích pár let. V článku se o tom trošku rozepíšu 😊

Abyste mě nechápali špatně; jsem moc ráda za tuhle desetiměsíční pracovní zkušenost, ale chci si vyzkoušet jiné zaměstnání. Přece jen na mě knihovnická práce byla občas až moc klidná a monotónní. Prakticky každý den jsem věděla, co mě čeká a nemine. V jiné knihovně bych možná změnila názor (pořád si myslím, že v knihovnách to mnohdy žije!), v té naší to vidím takto. Navíc; široko daleko jsem byla nejmladší zaměstnanec. Občas tak pro mě bylo těžké trávit každý den s lidmi o generaci(e) starší. Vím, že všude je něco a vždycky budou i nějaká negativa, ale docela se těším na změnu 🙂 Chybět mi bude hlavně možnost půjčovat si nové knížky domů mezi prvními.

Na knihovnu ale určitě nezanevřu. Jako čtenář budu chodit dál. A kdo ví, jednou se možná vrátím za výpůjční pult. Líbilo by se mi dětské oddělení. Myslím si, že pracovat s lidmi mi jde a obecně můžu říct, že práce v knihovně je mi blízká. Teď se však vydám do jiného oboru a až bude jisté, že to vyšlo, o nové práci určitě něco málo napíšu.

Kdyby vás ještě zajímalo něco k profesi knihovnice, nebo knihovně jako takové, napište mi do komentářů. Popřemýšlím, jaký tematický článek by z vašeho nápadu mohl vzniknout 🙂 Knihovnickou rubriku na blogu nechám.