3 zážitky z knihovny

Původně jsem měla v plánu napsat článek o novinkách posledních dní. Nakonec ho sepíšu až v druhé půlce měsíce, kdy bude novinek doufám víc 😊 Dneska dám přednost druhému plánovanému článku, a sice 3 zážitkům z knihovny, protože se tam (skoro) furt něco děje.

1.Nečekané pozvání

Tenhle zážitek je ještě čerstvý, starý pár dní. Trochu povzbudil moji víru v lidstvo a ukázal, že princové na bílém koni ještě nevymřeli. Jedno dopoledne jsme s kolegyní stály u automatu na kafe a zkoumaly jeho funkce. Neměly jsme u sebe peníze, což jsme si řekly nahlas.

V tu chvíli se odněkud zjevil mladý borec, kouká na mě a říká: „Tak já vás na to kafe pozvu! Dneska jsem ještě neudělal žádný dobrý skutek!“

Moje hlava v tu chvíli vypadala asi nějak takto: ????????gmjdoxnoanfkos (panika)

Nevím proč, ale jeho nabídka mě totálně zaskočila. Fakt jsem ji nečekala. Nakonec jsem ze sebe vymáčkla něco v tom smyslu, že moc děkuji(eme), ale na kafe nemáme ani moc chuť a musíme jít pracovat. Zpětně mi bylo líto, jak jsem borce odpálkovala a doufám, že ho to neodradilo od toho, aby příště nabídku zopakoval někde jinde.

2. Podivný telefonát

Tenhle zážitek je z dob tvrdého lockdownu. Zvedala jsem telefony informační linky, na kterou volali naši čtenáři. Podělím se s vámi o legendární telefonát:

Čtenář: „Dobrý den, máte v knihovně časopisy?“

Já: „Dobrý den, ano, co byste potřeboval?“

ČT: „Já bych chtěl očistit jméno našeho pane prezidenta, a hledám článek Hitler je džentlmen“.

Já: uvědomím si ,o co go*, říkám: „Ehm…, to asi nepůjde.  Vždyť okolo toho byla hrozná kauza! Článek se nikde nenašel.“

*pogooglete kauzu Peroutka X Zeman, Hitler je džentlemen

ČT: „Já tomu ale nevěřím! Beztak ho třeba právě vy máte, a nechcete ho vydat!“

Pán nakonec vykládal ještě několik minut. Podle mě si chtěl udělat zábavnější pátek. Nebo to byl prankcall.

3. Speciální poděkování

Recenze vládnou světu. V knihovně nejsou výjimečné. Jednou jsem obsluhovala mladou slečnu, která u nás byla poprvé, takže kromě vyhotovení průkazky čtenáři vykládám, jaké poskytujeme služby atd. Slečně jsem pomohla s vyhledáváním v knihovním katalogu, a protože jsem měla čas, jednu knížku jsem jí i našla na regále. Normálka, nepřišlo mi to jako nic spešl.

Slečna poděkovala, měla jsem z toho dobrý pocit. Pak byl víkend, kdy je knihovna zavřená a v pondělí jsme se zase všichni sešli. Jaké překvapení pro mě bylo, že slečna na moje služby napsala speciální poděkování na náš knihovnický mail! Překvapilo mě to, a zároveň potěšilo. I když je trochu smutné, že být milý může být ve společnosti chápáno jako “nadstandard”.

Na to, jak dlouho v knihovně pracuju (pár měsíců) si myslím, že tyhle zážitky jsou celkem slušný výkon 🙂 Co myslíte? Vaše zážitky z práce s lidmi přijímám v komentářích 🙂

Náhled: canva.com