Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z červen, 2021

Četba na léto? Zkuste romány Julie Caplin

První knížku autorky jsem četla před více než rokem. Byla to instagramem zbožňovaná Kavárna v Kodani. Protože se mi líbila (čtivý děj, nenáročný příběh), časem jsem zhltla ještě Pláž v Chorvatsku a Pekárnu v Brooklynu . K sérii Romantické útěky patří i Hotýlek na Islandu, Cukrárna v Paříži, Čajovna v Tokiu a poslední, ještě nepublikovaná Chata ve Švýcarsku. Knížky dělá jedinečnými popis kultury, prostředí a gastronomie související s oblastí, ve které se děj odehrává. Člověk se nenáročnou formou dozví perličky z dané země, to mě baví. Navíc se postavy napříč sérií prolínají. Tyhle dvě věci podle mě četbu povýší nad obyčejnými romány. Ocenit musím i krásné knižní obálky.  U nás v knihovně série celkem jede, a co tak čtu na knižních databázích, ženské od nás z knihovny v tom nejsou samy. Trošku mi to připomíná dobu, kdy frčelo 50 shades. Tak populární mi přijdou. Takže až pojedete na dovolenou, nezapomeňte si jeden knižní kousek přibalit. Podle mě neuděláte chybu. Ať už u rybníka,...

Týden (a něco) po skončení školy

Školu jsem skončila před 12 dny, a od té doby mi čas utíká hodně rychle. Jako fakt. Mám pocit, že z toho, že už nejsem studentka , jsem se pořád nevzpamatovala. Na druhou stranu, vyzvedla jsem si diplom a je to definitivní. Člověk si ale musí na nový status zvyknout. Myslím, že dny mi utíkají rychle proto, že se pořád něco děje. Jsem ráda za momentální chvilku na blog. Minulý týden jsme doma měli kamarády a zajeli s nimi na výlet, v pracovní dny jsem byla v knihovně, a v neděli si střihla letošní průvodcovskou premiéru. U provázení se chvíli zastavím. Letos je sedmý rok , co se tomu věnuju, a kvůli práci jsem si napsala jenom dvě směny. Moc jsem se na svůj první den těšila, opět si přidala něco málo do výkladu, který každoročně pozměním, a nakonec jsem po 5 prohlídkách odcházela rozpačitá + smutná. Lidi působili, že je to vůbec nezajímá, hádali se kvůli respirátorům a celkově atmosféra prohlídek byla nic moc. Naštěstí mi to včerejší směna vynahradila , bylo t...

Chcete divnou čokoládu? Musíte do Lysic!

Městys Lysice najdete asi 40 minut od Brna. Podle mě je to skrytá jihomoravská perla. Při minulé návštěvě jsme zašli do barokního zámku , tentokrát jsme narazili na gastro objev. V malém krámku tu prodávají originální ručně dělané místní čokolády. Myslím si, že stojí za to jako suvenýr, nebo milý dárek. Divné čokolády, jak je tenhle koncept pojmenovaný, tvoří 21 příchutí, autorské kreslené obaly a zvláštní názvy. Je libo Čertovo lejno, Játrovku, Cibulovou, nebo Kundičkovou? (nekecám!). Všechny vypadají zajímavě. My s přítelem nakonec kupujeme Cibulovou hořkou s posypem křupavé cibulky, a kávovou Turka CoffeeLove. Za tyhle dvě dáme 200 Kč ve slevě, bežná cena za jednu se většinou pohybuje okolo 140 Kč za 100 g. Za dobrou čokoládu si klidně připlatíme. Jestli jste na tom stejně už víte, kam pro ni 🙂 P.S. Výlet jsme spojili s limonádou v café Dubsky na zámku v Lysicích, a zmrzkou na zámku v Rájci-Jestřebí. Na prohlídku jsme tentokrát nešli, protože jsme na obou místech byli už d...

Konec školy, má(me) auto a plány do budoucna

Momentálně cítím obrovskou únavu, ale taky euforii. Dnešek je totiž dnem, kdy jsem skončila školu! Konec, šmitec! Možná už nikdy nesednu do školní lavice! Ještě mi to moc nedochází, ale to přijde. A protože mám i další novinky, pojďme se na ně podívat 😊 Budu teta! Moje nejstarší ségra čeká miminko, na podzim letošního roku se stanu tetičkou. Moc se na svého synovce, nebo neteř těším. 2. Koupil(i) jsme auto , teda přesněji auto koupil můj přítel. Týden už brázdíme české silnice, máme za sebou první delší cestu do Ostravy a autíčko zatím poslouchá. Nejvíc se mi na něm líbí, že když stáhneme střechu, můžem se na ňáké polňačce cítit nekonečně, jako v Charlieho malých tajemstvích! Už teď můžu říct, že s autem je to mnohem větší pohoda než bez něj. Jsme mnohem rychlejší, a hlavně se nemusíme táhnout s nákupem přes celé město. Využijem ho především na výlety a na cesty za rodinou. 3) Čekají mě dva dny provázení , jeden den už tenhle týden! Přes všední dny chodím do práce v knihovně, o ...

151 dní Pacifickou hřebenovkou (recenze)

Zážitky odvážlivců putující Pacifickou hřebenovkou čtu moc ráda. Obdivuju všechny, kteří se hecnou a vyrazí bojovat s únavou, mega kopci, zvířaty, hladem i počasím, trail zvládnou a vrátí se domů. Upřímně: já bych to nedala. Už jen kvůli tomu, jak moc velká princezna jsem. Být součástí cesty alespoň pomyslně, mě ale baví. PCT je totiž jeden z nejtěžších trailů na světě. Ročně ho dokončí jen pár stovek lidí z několika tisíců na startu. Na knížku Lucie Kutrové ( Holka s Bucket listem ), jsem se moc těšila a nezklamala mě. Autorka během 151 deníčkových zápisků popisuje jednotlivé trailové dny. Stránky příjemně ubíhají a sem tam zápisek doplní originální fotky, nebo kresbičky. Po přečtení musím uznat: Lucie je fakt borka! I když si cestou sáhla na dno, vždycky našla sílu a pokračovala dál. Dohromady ušla/ujela 4300 km z Mexika až do Kanady. Jako legendární Goldielocks našla nové přátele, a splnila si jeden z životních snů. Tohle čtení mě bavilo a bylo moc milé. Věřím, že pro spoustu lid...

3 zážitky z knihovny

Obrázek
Původně jsem měla v plánu napsat článek o novinkách posledních dní. Nakonec ho sepíšu až v druhé půlce měsíce, kdy bude novinek doufám víc 😊 Dneska dám přednost druhému plánovanému článku, a sice 3 zážitkům z knihovny, protože se tam (skoro) furt něco děje. 1.Nečekané pozvání Tenhle zážitek je ještě čerstvý, starý pár dní. Trochu povzbudil moji víru v lidstvo a ukázal, že princové na bílém koni ještě nevymřeli. Jedno dopoledne jsme s kolegyní stály u automatu na kafe a zkoumaly jeho funkce. Neměly jsme u sebe peníze, což jsme si řekly nahlas. V tu chvíli se odněkud zjevil mladý borec, kouká na mě a říká: „Tak já vás na to kafe pozvu! Dneska jsem ještě neudělal žádný dobrý skutek!“ Moje hlava v tu chvíli vypadala asi nějak takto: ????????gmjdoxnoanfkos (panika) Nevím proč, ale jeho nabídka mě totálně zaskočila. Fakt jsem ji nečekala. Nakonec jsem ze sebe vymáčkla něco v tom smyslu, že moc děkuji(eme), ale na kafe nemáme ani moc chuť a musíme jít ...