Marketingová pecka a příběhy z psychiatrické léčebny

Do dnešních Knižních radostí jsem pro vás nachystala dva tipy –⁠ marketingovou „příručku“ a dvanáct příběhů žen, které se potkaly v Bohnicích.

Začnu s tipem číslo jedna  – knížkou Jak na sítě, vhodnou pro začínající + pokročilejší uživatele sociálních sítí, a taky pro správu firemních (těch hlavně) a osobních profilů na nich. Líbilo se mi moderní zpracování, časté odkazování na mého oblíbence Austina Kleona, a taky praktické ukázky z české a zahraniční marketingové praxe.  Ocenila jsem i „návody“, jak se sockama pracovat co nejefektivněji a vysvětlení, jak pochopit jejich uživatele. Text je napsaný lidsky, čtivě, přečtené know-how zvládne člověk vyzkoušet hned v praxi.

Několik věcí jsem si z textu vypsala, něco se dozvěděla, co mě moc nezajímalo, to jsem přeskočila. Určitě utracených peněz nelituju a věřím, že se ke knížce ještě někdy vrátím.

Edna Nová se netají tím, že trpěla těžkými depresemi, podstoupila léčbu elektrošoky a strávila pět měsíců v Bohnicích. Ve svojí prvotině krátce shrne svůj „bláznivý příběh“, a k němu přidá 11 dalších medailonků. Medailonků o ženách zbitých, vyhořelých i ztrápených životem. Některé z nich se do léčebny pravidelně vrací.

Nejvíce mě zaujala Paní Kanárek a Éterická dívka. Místy je to čtení mrazivé a smutné, zaměřené spíš na samotné zdejší obyvatelky, než na pobyt v léčebně. Po přečtení si odnáším jednu myšlenku: Ať už člověk chce, nebo ne, musíme si přiznat, že „bláznem“ se může stát v podstatě každý.

O Edně vím, že píše čtivě, takže mě Ženy z Bohnic nezklamaly. Musím ale napsat, že jsem čekala malinko víc = víc stránek textu, víc popisů běžných dní v léčebně, víc lidských příběhů, ucelený děj… Tak snad příště.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Všechno dobré i špatné, co se stalo v roce 2024

Jak teď trávím dny

Jak mě naštval ženský časopis