Stará dobrá Aristokratka zase nezklamala

Na chvíli, kdy si sednu a začtu se do nového příběhu o aristokratce Marii, jsem se fakt těšila. Tentokrát Marie vytáhne paty z Kostky a za doprovodu paní Tiché a Vivien vyráží do Nizozemska na královský dvůr. A zase je to jízda, kterou jsem si užila!

Děj začíná ve chvíli, kdy se obyvatelé Kostky vzpamatují z nedávné loupeže. Do klasického zámeckého zmatku přichází děkovný dopis od nizozemské královny. V něm děkuje Kostkům za vrácení Rembrandtova obrazu „Bordel v kuchyni“, který nacisti odvezli z Nizozemska. Dopis obsahuje i pozvánku ke dvoru. Tu se Marie na rozdíl od Franka rozhodne přijmout.

Dělá to tak trošku natruc z důvodu, aby podusila svého snoubence Maxe. Konkurzem na doprovod nakonec projdou kuchařka paní Tichá a Viven, která pořád oplakává smrt princezny Diany. Děj se tak skoro celou dobu soustředí hlavně na tyhle tři postavy a jejich královský výlet, který dopadne nad očekávání dobře. Jediné, co mě mrzí je fakt, že konec knížky obsahuje příslib dílu číslo šest. Tak mě napadá: Kolik knížek ještě vyjde?

Kdybych měla shrnout dojmy, tak můžu říct, že všechno, co od téhle série čekám se mi splnilo: vtipné pasáže, čtivý děj, který zhltnu za den a super oddechové čtení. Za mě spokojenost a jsem zvědavá, co se z toho ještě vyklube. Jenom doufám, že Aristokratka skončí v pravý čas.

P. S. Film z minulého roku se mi moc nelíbil a podle mě nevyužil potenciál knížky, škoda.