Jak si ošéfovat návratnost půjčených knížek
Momentálně mi v domácí knihovničce chybí tři kousky. Nervní z toho nejsem, půjčila jsem je totiž kámoškám, u kterých vím, že mi je zase vrátí. A když ne, tak vím, kde bydlí! Protože mám ale zkušenost i s lidmi, co půjčené věci nevrací, zapírají a ve výsledku to dopadne tak, že svoje knižní milášky už nikdy neuvidím, mohl by se vám hodit tenhle článek. V něm vám poradím, jak předejít prázdné knihovničce.
Aby se mi moje kousky zase vrátily, osvědčilo se mi:
- Půjčovat jen důvěryhodným lidem, co znám už nějaký ten pátek a vídáme se pravidelně.
- Půjčovat jen pár kousků + vždycky počkat, až mi dotyčná knížku vrátí. Pak teprve půjčit další.
- Nepůjčovat nejoblíbenější kousky. Ty si nechávám hezky doma a nenechám se přemluvit.
Protip1: Pedanti můžou svoje kousky opatřit vlastnickou značkou (exlibris), a na její tvorbě se kreativně vyřádit.
Protip2: Vytvořit si tabulku knížek + osob pro případ, že jste pomalu veřejná knihovna a ztrácíte přehled. Jak řekl Janek Rubeš: „SMART řešení!“
Musím říct, že od doby, kdy praktikuju výše zmíněné tři tipy, vrací se mi všechny výpůjčky. Škoda, že jsem zpočátku půjčování byla hodná a blbá. Díky tomu už pár knížek nikdy neuvidím. A jak to máte vy? Půjčujete, nebo ne? Přišli jste tak někdy o svůj oblíbený kousek?
Komentáře
Okomentovat