Střípky Vánoc: začínám mít sváteční náladu, a dokonce se chystám péct!
Ještě pár týdnů zpátky jsem na letošní Vánoce neměla moc pomyšlení. Prostě udělat základy a víc to nehrotit. S přibývající zimou, prvním sněhem a vánočně laděními příspěvky na netu ale přišla změna. A tak jsme nejdříve konečně umyli okna, nazdobili byt, nakoupila jsem úplné minimum dárků, a dokonce se rozhodla, že upeču asi šest druhů zdravějšího cukroví spolu s uvařením svátečního likéru a vánočního punče.
V týdnu jsem napekla perníčky a využila tak nových formiček. Zdobit se asi nechystám, protože to je vždycky o nervy. Výzdobu letos pořešil přítel s 3D tiskárnou, vytiskl různé vločky a sobíky a musím říct, že to vypadá moc hezky. Když se dáte do tisku figurek jako my, jejich barvení může být taková menší terapeutická dílnička.
Dárky, jak jsem psala výše letos skoro neřeším, koupila jsem na netu celkem 3 a s většinou blízkých se domluvila, že to vyřešíme výletem, nebo jídlem v restauraci, protože odmítám obrážet v korona době obchody. A všichni to zdá se pochopili. Na prohloubení vánoční atmosféry jsem měla chuť vyrazit do města, abychom viděli výzdobu a hlavně světýlka. Je jedno kolik mi je, tohle mě nikdy nepřestane bavit. Nečekaně mi tahle výprava sváteční náladu malinko zkazila.
Včera odpoledne jsme vyrazili přímo do centra s tím, že se mrknem na výzdobu a dáme si někde v klidu kafe. Dobrá nálada mi ale nevydržela moc dlouho. Asi jsem si za korona dobu odvykla na lidi, protože to množství uspěchaných jedinců bez roušek a v houfech mi neudělalo vůbec dobře, a co nejrychleji jsem chtěla být zpátky v teple domova. A tak se včerejší highlight dne smrskl hlavně na litrovku mandlového svařáku, kterou máme v lednici a pomalu, ale jistě upíjíme. Vždycky prostě není všechno tak, jak si vysníme.
P. S. Tento týden jsem tu na blogu byla nějak nezvykle aktivní, až se tomu sama divím!
Náhled jsem vyfotila v Budapešti tři roky zpátky 🙂
Komentáře
Okomentovat