Jsem eko pózer bez lásky k přírodě?

Myslím, že se snažím žít zodpovědněji k životnímu prostředí, ale do zero waste a kompletní eko domácnosti mám ještě daleko. Přesto bych se označila za trošku eko člověka; poslední roky nakupuju hlavně v sekáči, snažím se redukovat plast i papír, třídím odpad, líčím se hlavně přírodní kosmetikou, piju ze skleněné lahve a takových maličkostí běžných dní bych našla ještě plno.

I tak mě ale pár týdnů zpátky začala hlodat jedna myšlenka a sice, jestli vlastně nejsem eko pózer když občas nakoupím kosmetiku nebo oblečení ve fast fashion obchodě, případně v obchodě, který není zrovna dvakrát eko friendly. Po dlouhé době jsem totiž právě tam koupila kalhoty, svetr i kosmetiku a měla z toho trošku špatný pocit. Podpořila jsem něco, proti čemu se snažím bojovat! napadlo mě tehdy.

Na jednu stranu mě to pobavilo. Já, holka, co ještě čtyři roky zpátky žila hrozně konzumně, skříně se jí prohýbaly pod fast fashion a až do chvíle, než se odstěhovala od rodičů se nad životním prostředím moc nezamýšlela si tu teď přijde blbě kvůli jednomu svetru a kalhotám.Na druhou jsem se změnila a vím, že ke starému já se vracet nechci, protože jsem prošla určitou mentální změnou a s ní se mi žije líp.

Prostě… Zatím jsem se nerozhodla, jestli si můj neeko nákup zaslouží shořet v pekle, nebo ho mám brát v pohodě. Asi zvolím možnost číslo dvě. Důležité přece je, že dělám alespoň malé krůčky proto, aby si příroda ulevila.

Teď bych se ráda zeptala těch z vás, kdo nakupujete hlavně v sekáčích a u lokálních značek. „Zhřešíte“ občas, nebo si jedete čistě eko vlnu? (Klidně mi to napište i do Instagram directu).

!Eko článkům se občas na blogu věnuju, tady jsem třeba probírala, kde vzniká právě fast fashion oblečení. Potom jsem nastínila i moji změnu z komerčňáka na eko dráhu a v dalším článku jsem vám popisovala, v čem se snažím žít ekologicky.

P. S. Inspiraci nejen na profily lokálních tvůrců hledám třeba tady.