Je ok nebýt v pohodě

Jedna z věcí co mě na dnešní společnosti štve je fakt, že psychické problémy jsou pořád hodně velkým tabu. Přitom mám pocit, že jimi trpí čím dál více lidí do kterých byste to na první pohled neřekli, protože dokážou vystupovat sebevědomě a umí vyvolat pocit bezstarostnosti . Tihle lidi často o svých problémech mlčí do doby, než se jim udělá špatně a to z důvodu, že mají strach být ti „divní blázni“ jak je bohužel často vnímá protistrana.

Jestli si myslím, že je něco důležité a potřebné se v dnešním světě naučit, tak je to schopnost přestat se bát právě psychických problémů. Mluvit o nich otevřeně a nebrat je jako něco ostudného. Naučit se s nimi pracovat jak na straně lidí s psychickými problémy, tak na straně těch co s nimi přichází do kontaktu. Není to lehké a v téhle oblasti panuje tolik dezinformací, že to jako celek nezměníme ze dne na den, ale když každý začneme u sebe bude to dobrý začátek nejen v dobách korony, kdy lidí s problémy přibývá.

Mám dojem, že když překonáme tuhle viditelnou bariéru a zničíme zeď s názvem psychické problémy stojící mezi námi, ve výsledku to prospěje nám všem. Nemusí to být ani tak na sociálních sítích, ty pořád beru jako sluníčkový umělecký prostor, ale udělejme to hlavně v běžném každodenním životě mezi lidmi co nás obklopují. Vždyť jestli za to stojí, nemusíme si před nimi na nic hrát!

Článek bych ukončila větou: Je ok nebýt v pohodě, ale není ok problémy neřešit a přehlížet je. A to na obou stranách. Proto se nebojte a mluvte o věcech co vás trápí a taky se nebojte vyhledat pomoc!

P. S. Nápis je z břeclavské kavárny a bistra Karma, kde to určitě doporučuju. Mají krásný prostor, milou obsluhu a nabízí super dortíky a třeba taky buddha bowl!