Tajemný hrad, toulky městem, ale i památka UNESCO

Letošní dovolenou nám vybral časopis ČD pro vás. To jsme tak jednou jeli ve vlaku, tuším že za rodinou do Slezska, a mě padlo oko na článek o Svitavách doplněný o krásné fotky. Přečetla jsem ho jedním dechem a bylo rozhodnuto. Jede se do Svitav! Na mini dovolenou jsme se vydali v neděli 21. června a jako dopravní prostředek zvolili vlak. Abych všechno ještě zatepla shrnula, píšu pár hodin po příjezdu domů dnešní článek.

Naše první svitavské kroky vedly na náměstí Míru, kde jsme zasedli do Andělské kavárny. Tam se nám moc líbilo, kavárna je to prostorná s fajn výhledem na náměstí, přijatelnými cenami a velkým výběrem z menu. Chvíli jsme poseděli, dali si kafe s panini a vydali se na ubytování.

Andělská kavárna

Po dlouhém zkoumání ubytovacích nabídek a poměru cena/recenze/služby u nás zvítězil rodinný penzion VERMON. Nachází se v dobré vzdálenosti do centra města a hned za rohem stojí Penny Market. O kousek dál pak najdete Albert, Kaufland a Pepco. Paní hostitelka obyčejně podává i snídaně, které nejsou v ceně ubytování, ovšem v dobách korony snídaně nebyly, a tak jsme uvítali právě blízkost Penny.

Penzion je to relativně velký a ubytování se nám celkově líbilo. Realita odpovídá fotkám, paní majitelka byla milá, na pokoji jsme měli mimo jiné ledničku a na chodbě byla dokonce možnost udělat si kávu z kávovaru, což jsme využili. Jedinou chybkou pro mě byla blízkost rušné cesty, ale zas taková hrůza to nebyla.

První večer jsme se ještě vydali na procházku po městě a došli k Dolnímu rybníku, odkud vede jedna z naučných stezek v okolí. Protože pršelo, nikam dál jsme nedošli.

Druhý den se umoudřilo počasí a autobusem ze zastávky Svitavy, Lány, samoobsluha, jsme vyjeli na hrad Svojanov, který mě lákal už spoustu let. Karosa nás vyplivla na zastávce Svojanov, městečko a chvíli jsme hledali cestu na hrad (najdete ji přibližně 300 metrů zpátky za penzionem Palla, nahoru je to asi kilometr do kopce).

Hrad nás přivítal skoro bez lidí (výhoda návštěvy přes týden) a po krátkém zaváhání jsme zakoupili kombinaci okruhů A, B i C. Tenhle goticko-empírový hrad bývá často označován za jeden z údajně nejstrašidělnějších v ČR. To z důvodu, že ve zdech bylo zazděno tuším, že 13 lidí. Milovníkům záhad je taky znám skrz obraz se slepou stařenkou, která prý najednou otevřela oči. A záhad se ke Svojanovu váže mnohem víc…

Měli jsme fakt štěstí na paní průvodkyni, která toho spoustu věděla a za mě to byla jedna z nelepších prohlídek, které jsem kdy absolvovala. Celkově se mi na hradě moc líbilo a časem se určitě vrátím.

Na hradě chovají mimo jiné i slepice, srnečky a taky kozy.
Pohled z věže na městys Svojanov.

Třetí den ráno jsme vyjeli ze svitavského autobusáku do Litomyšle, kde nás lákal především zámek zapsaný na seznam UNESCO. Nejdříve jsme si ale zašli na oběd. Určitě vám můžu doporučit restauraci U Kolji, přestože ji najdete na opačné straně, než je centrum města. Na jejich obědovém meníčku jsme si fakt pochutnali a tahle restaurace byla nejlepší, kterou jsme během tří dnů navštívili.

Sochy Olbrama Zoubka (?) v klášterní zahradě

Po obědě nás čekala prohlídka renesančního zámku, stáli jsme hlavně o návštěvu divadla, to ale bylo součástí okruhu na 50 minut. Na zámku se mi sice docela líbilo, ale den před tím mě oslnil Svojanov, takže znovu bych už ho nenavštívila.

Pohled z arkády
kostel Nalezení sv. Kříže
zámek

Večer jsme zakončili ve svitavském pivovárku Na Kopečku a ten vám taktéž doporučuju. Dali jsme si zdejší piva a brambůrky s dipy. Taky mě překvapilo, že jako v jednom z mála navštívených podniků tady nabízí dost salátů, ty a jiné zdravější varianty jídel mi v navštívených podnicích chyběly, a tak jsem zdravé stravě za ty tři dny moc nedala. Už se těším, jak se doma vrátím do starých stravovacích kolejí.

venkovní galerie ve Svitavách
liduprázdné podloubí ve Svitavách

A tím náš pobyt pomalu končil. Svitavy na mě působily jako město kontrastů (například historické domy versus kebab v podloubí), ale i tak si z nich odnáším dojem příjemného města. Trošku mě mrzí, že jsme nenavštívili naučné stezky, ale tak snad příště…

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Všechno dobré i špatné, co se stalo v roce 2024

Jak teď trávím dny

Jak mě naštval ženský časopis