O hranicích sdílení

Občas jsem z blogování rozpačitá. Napíšu něco, o čem si myslím, že stojí za sdílení a má to přesah, ale háček spočívá v tom, že se článek neslučuje s mojí hranici sdílení, která je dost tlustá. Momentálně si neumím představit, že by to bylo jinak. Fotky s kamarády, přítelem? Více fotek mě? Zatím to neexistuje a nevím, jestli někdy bude. Mám z internetového prostředí respekt a upřímně si nedovedu představit situaci, kdyby se blog masově rozšířil (což si nemyslím, že se při téhle skladbě článků stane).

Vždycky si říkám, jak svoji internetovou prezentaci vnímají influenceři s desetitisíci fanoušků, to nemají strach? Nebo jsou to exhibicionisti? Když kolikrát sdílí tolik ze svých životů a všechny ty roomtour, stojí jim sláva za to?

Moje blogová situace mi v současné chvíli vyhovuje. Komentuje stále stejná základna a přijde mi to pohodové, leč třeba blog nečte tolik lidí, jako starou doménu. Přesto hodně hlídám, co vypustím ven a když si nejsem jistá, nechám článek pár hodin uležet, rozešlu ho kamarádům, zeptám se na názor přítele a potom buď postnu nebo ne. Na jednu stranu je to škoda, protože mám hodně osobnějších témat, která by stála za to, na druhou tyhle články zatím vypustit nechci. Docela často si říkám, jestli potom stojí takové „neosobní“ psaní vůbec za to, ale třeba články o knížkách mi přijdou fajn.

Proč vlastně nechci narušit tu tlustou hranici sdílení? Chci chránit soukromí svoje i lidí v okolí. To je ten hlavní důvod a kolikrát doslova čumím na to, co lidi na sítě a blogy pověsí. Ale každý má tu hranici jinde, takže proč ne, mně to momentálně za to nestojí. Proto se snažím aspoň o malinký přesah článků ve změně vašich názorů na knihovny a knížky, je to jedno z mála témat se kterým jsem v pohodě ho šířit 🙂 Včera jsem hranici sdílení nakousla s kamarádkou venku, a ona vykládala zase o svém pohledu na věc + o tom, jak se po několika letech na sítích otevřela, takže proto mě napadlo sepsat tenhle nesourodý článek a sdílet s vámi můj názor.

Jak tlustou hranici máte vy?

P. S. Uvažovala jsem i o čistě anonymním osobním blogu, ale už jsem párkrát viděla, že autor byl stejně „dopátrán“ a následovalo ukončení blogu.

P. P. S. Zajímavý pohled na věc má i Tereza Salte a Kovy v podcastu Linka #17 Hranice sdílení, doporučuju 🙂