Jídlo a pohyb = Cesta ke zdravějšímu já (část 1)
Upozornění: Nejsem výživový poradce a netuším, jestli všechno dělám správně. Pouze ukazuju svoji cestu. Pokud opravdu potřebujete zhubnout, poraďte se s lékařem!
Nikdy jsem nepatřila k nejhubenějším holkám a cca od šesté třídy si nesu deset až patnáct kilo nadváhy. Na geny to svézt nemůžu, spíše na špatný jídelníček a nepravidelný pohyb. Zkoušela jsem všemožné diety, byla v lázních za účelem zhubnout a jednou jsem opravdu zhubla na požadovaný výsledek, ovšem za velmi krátkou dobu, což bylo špatně, důrazně vás od toho odrazuju a samozřejmě, že jsem všechno + něco navíc nabrala velmi rychle zpět.


Z toho důvodu jsem na to šla tentokrát pomaleji, jinak a s více informacemi. Přišla jsem totiž na to, že když začnu ze dne na den jíst zdravě, vůle vyprchá asi tak za týden. Právě proto jsem postupně ze svého jídelníčku ze zdravotních důvodů vyřadila sladké jogurty a sladkosti, přibližně půl roku zpět. Stejné to bylo s alkoholem, piju jen při zvláštních příležitostech. Před třemi týdny jsem začala snižovat cukr obecně a vyřadila jsem bílou mouku. Co jsem naopak zařadila je konzumace masa (jsem nepravidelný vegetarián) a hodně zeleniny. Důvod? Zkouším, jak se budu po téhle změně zdravotně cítit a jestli se zbavím svých problémů. Nejde mi primárně o zhubnutí, ale budu mít radost, když se malinko zpevním a proměním postavu Věstonické Venuše.

Momentálně to v praxi vypadá tak, že teď po zkouškovém, kdy mám více času trávím dost času hledáním zdravých receptů, nakupováním potravin (jím hrozně moc zeleniny), pohybem, který se snažím střídat (momentálně střídám cvičení doma a svižnou chůzi venku), pravidelnou stravou a hlídáním pitného režimu (ovšem bez appek v mobilu). Jídlo si chystám a připravuju sama, přiznávám, že ne vždycky se mi chce, ale na druhou stranu si říkám, že aspoň dělám něco produktivního.
Doma je to všechno v pohodě, protože vím, co jím a nikoho změnou neobtěžuju, ovšem přišla jsem na to, že návštěvy začínají být malý problém a doteď by mě nenapadlo, jak je jídlo (o pití alkoholu jsem to věděla) zakořeněné v naší slovanské povaze. Když si nedám chlebíček proložený sekanou a zákuskem, zakončený přípitkem, někteří to vidí jako hladovění a málem jako osobní urážku na cti. Přitom to není tak, že bych na návštěvách nejedla vůbec, jen si zkrátka něco odepřu. Tohle je momentálně asi jediná věc, která mě na celé mojí cestě malinko štve (myslím reakce okolí), ale snad se to v budoucnu zlepší. I tady vnímám, že všechno stojí na komunikaci.


Jinak si myslím, že si vedu dobře + už vidím malé výsledky (teď jsem třeba zjistila, že mám klíční kost). Snažím se nehladovět a když mám hlad, tak zkrátka jím. Mám před sebou ještě pořádný kus cesty a nejtěžší bude najít vyváženost mezi zdravou stravou a stavem “jíst se má všechno”. Asi dvakrát jsem odolala nutkání na sladkosti v období PMS, protože vím, že jednou kostičkou by to neskončilo, na druhou stranu netvrdím, že už nikdy si nedám bílý rohlík. Za nějakou dobu zkusím postupně přidávat pro mě zatím vyřazené potraviny a uvidím, co se bude dít. Zatím se nemám moc s čím chlubit, ale vzhledem k tomu, že zdravé jídlo je teď podstatná část mého života mi přišlo fajn se o to s vámi podělit 🙂 Na závěr za to, že jste dočetli až sem vám prozradím, kde teda čerpám inspiraci na jídelníček + doporučím jeden článek:
Jídelníček: Cukr free kuchařka, Kuchařka ze Svatojánu, knihy Břicháče Toma, Vegan kuchařka.
Cvičení: Still on the way na YT + cvičení s Péťou Elbovou na YT, dobrou zkušenost mám i se cvičením podle Jillian Michaels.
Kvalitní článek plný důležitých informací, který musel dát Veronice hrozně moc práce tady.
Náhled: Photo by Brooke Lark on Unsplash
Komentáře
Okomentovat