Krávy jsme spolu nepásli

Stála jsem v knihovně u pultu: „Tak běž přede mě,“ pobídla mě paní, která měla více knih než já.

„Díky,“ odpověděla jsem a pomyslela si, že se to opět stalo. Nikdy to neskončí! A co přesně? No přece tykání!

Tykačka pokračovala:  „Tohle už musíš vrátit,” upozornila mě knihovnice a já nedala nic znát, přece na ni hned nevyjedu. Za chvíli přišla na to, že už mi dávno není náct. Vyvalila oči, polkla a přešla do plynulého vykání. Tvářila jsem se, že nic, podobné situace znám jako svoje boty. Mých 156 cm, čepice, šála velikosti koberce a batoh na zádech mi pár let nepřidá spíše ubere, proto mě překvapí, když mi lidi vykají, na tykačku jsem zvyklá. Hodně lidí si myslí, že mi je cca 17 let. Kdyby věděli!

Někdy je to, že vypadám mladší výhoda hlavně, když chci jít na animák do kina, to potom splynu s davem. Jindy mě to štve, třeba při kupování alkoholu, ale zvykla jsem si, za pár let budu možná ještě ráda. O to víc si užívám ten vítězoslavný pocit, když vytasím občanku.

Dokud mě pouštíte na filmy 18+ jsem s tím v pohodě, nezkoušejte mě ale nepustit.