Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z srpen, 2023

Jaké to je s havířem na šichtě?

Obrázek
Je deštivé odpoledne, a s přítelem přijíždíme k narvanému parkovišti k Landek Parku v Ostravě. Zaparkujeme, a po cestě k pokladně se vyhýbáme projíždějícím cyklistům, kteří se o kus dál účastní závodu. Důvod naší návštěvy je jiný: jdeme na speciální zážitkovou prohlídku S Havířem na šichtě, která je pro omezený počet osob. U pokladny dostaneme hornický slovníček, a spolu s dalšími čekáme na našeho průvodce. Vyzvedne nás havíř Ruda, který na dole pracoval 23 let. Jako první zamíříme do řetízkové šatny. Nedostanem sice faračky, z řetízku si však stáhnem povinnou přilbu. A protože hladový a žiznivý havíř na šichtu nepatří, i my se posilníme. Ochutnáme výbornou česnekačku a vyfasujem vodu v petce. Vzhůru do roboty! Můžeme zfarat! Hlavně nezapomenout, a neztratit známku sloužící k evidenci! Prohlídka dolem Anselm (nejstarší ostravská šachta), trvá 2 hodiny. Pan Ruda vykládá o celém procesu těžby, a povídání prokládá vlastními zážitky. Je to moc zajímavé. Věděli jste třeba, že na Landek...

Období na smradlavé💩

Obrázek
Poslední cca 3 týdny si s sebou tahám pomyslnou krosnu smradlavých 💩💩. Od zdánlivých maličkostí (ztracené náušnice z bílého zlata), přes věci k na*raní (vyhozených 950 Kč za zpackanou laminaci obočí), až po problémy v osobní a rodinné rovině. Říkám si, co mi tohle období má dát, co si z něj mám odnést? Možná si to prostě musím jenom odžít a bude zas fajn. Hlavně se z toho nepo… Náhled: canva.com Tematická píseň:

V období tvůrčí krize dělám tohle...

V období tvůrčí krize pocházím weby lidí, o kterých si myslím, že psát fakticky umí. Pročítám jejich staré články a hledám v nich záblesky inspirace. Nasávám jejich psací um a snažím se ho přizpůsobit tak, abych si při vlastním psaní zachovala tvář. Všímám si jejich vyjadřování, volby slov a témat o kterých píšou. Nevidím na tom nic špatného; Austin Kleon by ze mě měl radost. Kraď jako umělec. Mám totiž fázi, kdy chrlím jeden článek za druhým. Ty nejlepší věci mě však bohužel napadají ve chvíli, kdy nemám papír a tužku. Ovšem polepšila jsem se a když to stihnu, sepíšu si poznámku do mobilu. Poznámku následně rozepíšu do vět, a z vět seskládám nový článek. Po kreativním období zpravidla následuje doba sucha. Nemám, co bych sdělila, proto radši mlčím. To je chvíle na hledání inspirace. Projdu pár článků a brzy mě napadne, o čem bych mohla napsat. Taky jsem se naučila předzásobovat články podle potřeby. Jeden den něco sepíšu, uložím a postnu až se mi chce. Tenhle systém mi momentálně pomá...

Instahit; Kdo se postará o Annu?

Obrázek
Zakládám novou podrubriku s názvem Instahit. V takto označených článcích najdete tipy na knížky doporučované na Instagramu. Tentokrát o Kdo se postará o Annu? z pera české autorky Kateřiny Pantovič. Kdo se postará o Annu, je knížka o smrti a následné reinkarnaci. Zní to divně? Nesuď knihu podle obalu a čti dál 🙂 Hlavní postava Olívie zemře ve 33 letech proto, že spáchá sebevraždu. V životě se dlouho trápí, a nežití vidí jako nejlepší řešení. Místo klidu v nebi ji však po smrti čeká kulaté akvárko, ploutev a život v těle akvarijní rybičky Anny. Ironií je, že Olívie se převtělí zrovna v rybu-bojovnici, což se vylučuje s touhou ukončit dobrovolně lidské bytí. Rybička má však smůlu na majitele a kvůli složitým lidským osudům putuje z jedné domácnosti do druhé. Za sklem akvárka sleduje, kolik lidí se v životě trápí, a jaké jsou jejich osudy. Do toho vzpomíná, co všechno prožila v těle lidském. Aby konečně našla klid musí uplavat ještě kus cesty. Hustá obálka, co? Knížka pro mě byla dost n...

Na Hukvaldy pro pohlazení po duši

Obrázek
Kde vidět opravdického muflona, lišku Bystroušku, a jednu z největších hradních zřícenin v Česku? No přece na Hukvaldech! Pojďte si přečíst, kam si ráda jezdím odpočinout. Obec Hukvaldy najdete nedaleko Frýdku-Místku . Pyšní se rozlehlou oborou se zvířaty, rodištěm Leoše Janáčka a taky gotickým hradem, o kterém nikdo neví, kdy přesně vznikl. Místo je to turisticky atraktivní a hodně navštěvované. Přítomnost turistů mě však neodradí od oblíbené procházky oborou a pravidelným zastavením v hukvaldské pekárně pro frgál (sladký koláč). Hradní zákoutí Poslední návštěva proběhla minulý týden v době dovolené. Navzdory horkému počasí, vyrazili jsme s přítelem na výlet. Procházku jsme tentokrát spojili s návštěvou hradu, kam se tak často nevracíme. Dobrých deset let jsem nebyla uvnitř! Hrad jsme si prošli sami, pokochali se výhledem do kraje, a následně se svlažili u stánku s občerstvením, kde prodává moc milá paní (stánek s perníčky a propolisovými výrobky). Musím však napsat, že kvůli samotn...

Umění small talku

Nedávno jsem četla zajímavý článek. Donutil mě zamyslet se nad tím, jak tyhle drobné rozhovory vnímám. Svůj postoj k small talku bych rozdělila na život pracovní a osobní. V osobním životě toho napovídám hodně. Nicméně všímám si jedné věci; čím jsem starší, pusa se mi nezavře především s blízkými kamarádkami, rodinou, nebo partnerem. Před kolegyněmi, známými, nebo lidmi ze služeb (kadeřnice, manikérka…) o sobě a svém soukromí mluvím nerada. Jednou mě to přivedlo do trapné situace. Seděla jsem u kadeřnice několik hodin kvůli složitému účesu. Vážně jsem si nechtěla povídat, ale kadeřnice byla jiného názoru. Po dlouhých minutách ticha (mně osobně nevadily), povídá: „Ježiš, já si musím pustit hudbu. Já to tady nedám.“ Jak řekla, tak udělala. Nutno říct, že to byla moje poslední návštěva u ní. Small talk však nebyl hlavním důvodem. Od té doby si opravdu cením každého cizího člověka, který mě nenutí nedobrovolně mluvit a respektuje, že jsem třeba unavená, mám blbou náladu, nebo jsem...

Příběh instaxové fotky

Na chodbě v bytě mám pověšené fotky s kamarády, přítelem a rodinnou. Jedna z fotek je však speciální, přečtěte si, jak vznikla. Byl jarní den roku 2022. S přítelem jsme vyrazili do Beskyd. Počasí nebylo nic moc, ale dokud nepadají provazy vody, od túry se nenecháme odradit. Procházeli jsme lesem, nikde nikdo. Vzápětí jsme narazili na tříčlennou skupinku turistů. „Dobrý den, vyfotili byste nás, prosím?“ zeptala se jedna z žen. „Jasně,“ odpověděli jsme my, a fotku vyfotili. „Jé, děkujeme moc. Jste hodní, my se tak často nesejdem a chtěli jsme dobrou fotku. Ale počkejte, my vás za to odměníme. Řekněte sýr!“ Než jsme se vzpamatovali, instax cvakl a náš vlastní obrázek byl na světě. Některá náhodná setkání jsou prostě fajn. P. S. Modří už vědí, stalo se to (dle náhledu) při cestě na Švarnou Hanku.

Do Štramberka pro uši a na Trúbu

Obrázek
Dneska vás vezmu na svoje oblíbené místo v rodném MS kraji. Městečko Štramberk leží v okrese Nový Jičín. Do všeobecného povědomí se dostalo díky regionální pochoutce; štramberským uším. Ty ve Štramberku prodávají na každém rohu, a dokonce v několika příchutích. Kdo má zájem, může se podívat přímo do výrobny. Dnešní článek však není jenom o jídle, i když slibuju, že na něj ještě dojde. Chci vám prozradit i další turistické cíle, co ve Štramberku neminout. Na místo jsem se vrátila po třech letech, a hned mě překvapilo. V městečku vznikly návštěvnické zóny se zpoplatněným parkováním. Zaplatili jsme stovku na den, a prošli se do centra asi kilometr. První jsme s kamarádkou a přítelem vyrazili k jeskyni Šipka. Ta je volně přístupná, v upršeném počasí působila tajemně. Možná vás to překvapí, ale zdejší archeologický nález spodní čelisti neandrtálského dítěte, proslavil Štramberk po celém světě. Malá zajímavost: u jeskyně se natáčela (dost hrozná) pohádka Když draka bolí hlava. Jeskyně Šipk...

Okouzlení; queer seriál z prostředí luxusní kosmetické značky

Obrázek
Nevím, jak to máte vy, ale já mám poslední dobou dojem, že na Netflixu nic zajímavého není. Furt říkám, jak ho zruším, protože mě nezajímá padesátá série Too Hot Too Handle, ale zatím jsem se k tomu nedokopala. A tak se stane, že občas narazím na zajímavý kus. Proto si dneska dáme seriálový tip. Okouzlení (anglicky Glamorous), je seriál dějově podobný Emily in Paris. Taky tu máme influencera, který nastupuje do nové práce, ovlivňuje dění ve firmě, a do toho řeší problémy s láskou a kolegy. Hlavní postavou Okouzlení je dvacátník Marco Mejia, kterého nejde přehlédnout. Rád se líčí, a na podpatcích běhá, jako by to byly tenisky. Na začátku série nastupuje na pozici asistenta ředitelky kosmetické firmy, a kazí všechno, co může. Je však cílevědomý, a osobnostně pro firmu nepostradatelný, takže dostane druhou šanci zazářit. Značka Glamorous by Madolyn, kde Marco pracuje, se však brzy ocitá v problémech a hrozí její krach. Zaměstnanci v čele s ředitelkou, kterou hraje Kim Cattrall musí rychl...

Jak vypadá den informačního pracovníka?

K dnešnímu článku mě inspiroval Deník holky z lékárny. Rozhodla jsem se proto, že po dni v kůži průvodce a knihovníka , vám malinko přiblížím svoji současnou práci. Pracuju od pondělí do pátku na plný úvazek. Někdy mám směnu od rána do večera, jindy chodím na kratší dobu; půldenní, nebo odpolední. Do infocentra většinou přicházím jako první, což obnáší odemykání a odkódování pobočky. Před samotným otevřením utřu prach, vytřu podlahu a uklidím zaměstnanecké prostory. Naše ičko je specifické, děláme opravdu hodně činností. Kromě prodeje suvenýrů a vstupenek na kulturní akce zodpovídáme dotazy klientů , a tiskneme z mailu a flashky. 90 % mojí práce tvoří otázky na MHD. Taky hodně radíme turistům, která místa stojí za to, a pomáháme jim zorientovat se v prostoru. Jeden čas jsme sloužili mimo jiné jako výdejna balíků, nicméně vzhledem k návštěvnosti se muselo od některých činností upustit. Za to jsem upřímně ráda. Na směně býváme ve dvou lidech. Zřídka se však stává, že člověk pracuje c...

Ser na to, krávo

Obrázek
Vychutnejte si další historky z infocentra dřív, než odtamtud odejdu. A omluvte sprostý nadpis, nicméně zachycuju realitu bez obalu. První zážitek se nastal přímo mě, ale mojí kolegyni: Zákazník: (bez pozdravu) „Dejte mi adresu na starostu.“ Kolegyně: „Ale já nevím, kde pan starosta bydlí, a stejně bych vám ji dát nemohla.“ Zákazník: „Serte na to.“ (bez pozdravu odchází, já a kolegyně propukneme v zoufalý smích) Druhý zážitek je taktéž čerstvý. Z minulého týdne. Na pobočku přichází slušně vypadající pán. Pozdraví, začne popisovat problém, ale mluví hrozně zmateně. Vůbec nepoberu, co vlastně potřebuje. Chvíli se bavíme o jeho požadavku, nakonec situaci vyhodnocuju tak, že pánovi pomůžou nikoli v infocentru, ale v copycentru. Pána tedy slušně odkážu na jinou službu. Zákazník: „Vy jste hrozně neochotná. Já vám zaplatím.“ Já: „Ale to není o penězích nebo neochotě. My tuhle službu zkrátka neposkytujeme.“ Pán se mě snaží chvíli přemluvit, ale opravdu mu nemůžu pomoci. K vyřešení požadavku...