Glitter Shard

Po zhlédnutí posledního videa z kanálu Dejepis Inak se cítím znechuceně. Netvrdím, že jsem o internetových predátorech nevěděla dříve, jejich existence je známá nejspíše každému, kdo se někdy na internetové fórum zaregistroval, je ale důležité nezavírat oči před tím , že stále existují mezi námi a číhají na své oběti. Pod záminkou přátelství, či lákavé brigády chtějí z dětí vylákat “nudes”, osobní setkání nebo pohlavní styk.* *Tento rok má na toto téma vyjít i dokument V síti. Přestože informovanost o nástrahách internetu se mi zdá lepší než kdy dříve, pořád se můžou najít dět i, které svým domnělým virtuálním kamarádům pošlou, oč žádají. Proto je důležitá stále dokola o virtuálních nebezpečích mluvit, přestože se to může zdát jako stokrát omílaná básnička. Nebudu jako Sandra z výše zmíněného kanálu vystupovat jako dítě na fóru, abych zjistila jestli a popřípadě kolik “kamarádů” se mi ozve, abych mohla svůj článek podložit důkazy. Věřím, že by se jich našlo dost...

Follow my blog with Bloglovin Po třech dnech jsem zpátky doma a chystám se vám popsat náš pobyt na Uherskohradišťsku . V článku proberu místa, která jsme navštívili, přinesu tipy na jídlo a pití a zhodnotím naše ubytování. Na úvod chci napsat, že tato oblast nikdy nebyla primární objekt mého zájmu a vyjeli jsme do ní náhodou, díky zakoupenému wellness pobytu v Hotelu Synot ve Starém městě. V těchto místech jsem nikdy nebyla a překvapilo mě, jaké je v okolí turistické vyžití: KovoZoo, archeoskanzen Modrá, Živá voda v Modré, Velehrad, Lešná, Baťův kanál… Na takové tři, čtyři dny, možná i týden máte o zábavu postaráno 🙂 K hotelu Synot: Hotel je normální s výbornou kuchyní (červen 2019), vážně jsem tak dobré hotelové jídlo nejedla dlouho! Nachází se v blízkosti městského koupaliště, fotbalových hřišť a tenisového kurtu. Celkový pobyt bych zhodnotila jako dobrý, bylo pár chybiček ale kde není. Jako velké plus vnímám neomezené wellness s bazénem, saunou, vířivkama a možností masáže....

Jako studentka jsem už vyzkoušela kdeco, abych vydělala nějakou tu kačku. Některá brigáda byla jednorázovka, jiná opakujující se, a někde jsem tvrdě narazila. Pracuju hlavně v létě od svých osmnácti let , které jsem oslavila poměrně dávno. Brigádničit jsem začala hlavně kvůli sobě, abych ze sebe měla lepší pocit a vyplnila čas o prázdninách. Sluší se přiznat, že jsem taky nechtěla být jediný nemakačenko ve svém okolí. Znám studenty co pracují prakticky pořád, ať je školní rok, nebo léto a mají můj obdiv , protože si to u sebe nedovedu představit. Sedět sedm hodin v lavici, potom jít do práce, domů se vracet za tmy, spát pár hodin a jít do školy, už jen ta představa mi není příjemná. Jsem asi slabý kus. Je ale jasné, že kdo musí, musí a přesto nejede vlak, proto jsem vděčná, že já jsem nikdy takto pracovat nemusela. Nemakačenko? Jak se to vezme. Nejdéle se v mojí brigádnické činnosti věnuju provázení na památkových objektech.  Dělám to už pátou sezónu v rozmezí čtnácti dnů až dvo...

Když začaly první novodobé demonstrace v ČR, pod fotkou kamarádčiny účasti přistál komentář slečny se kterou jsem v menší partě hrála kdysi lasergame na druhé straně republiky. Překvapilo mě, že se ty dvě znají, přestože je od sebe dělí více než 250 km. “Lotrandovské” svět je malý a o náhody tu není nouze prostě platí! Často se mi stane, že t en zná toho, koho znám já, on zná mě a ve výsledku se známe tak nějak všichni . Je to výhodné i nevýhodné zároveň jako všechno, člověk si pak mnohdy musí dávat pozor na pusu. Na druhou stranu, pocit sounálěžitosti a propojenosti není k zahození. Mimochodem, propojenost mě nepřestává udivovat. Možná, že ve skutečnosti je svět v podstatě malý. Věděli jste, že na toto téma byl provedený psychologický experiment ? “Stalo se tak v šedesátých letech, kdy psycholog Milgram třem stovkám náhodných lidí například v Nebrasce poslal dopis, který měl být doručený muži z Bostonu. Dopis měli tito lidé poslat po někom, o kom mají tušení, že by ...

„První velkou ctností člověka hledajícího duchovní cestu: odvaha,” slova patřící údajně Paulu Coelhimu , tedy tomu spisovateli u kterého věčně tápám jak se správně vyslovuje příjmení. Nicméně citát je to hezký. Sama se za příliš odvážnou nepovažuju, strach mi nahání spousta věcí, například noční nádraží nebo nutnost “překonat” cca 3 minuty ze zástávky potmě k domu . Přesto bych v sobě tuto vlastnost ráda našla, a tak jsem se nad tím zamyslela. K sepsání seznamu mě inspirovala knížka Báry Šťastné s příhodným názvem Jak jsem sebrala odvahu. Tak tedy brace yourself! Zůstat sedět v divadle po konci představení když všichni ostatní stojí, protože se mi hra zase tolik nelíbila. Vzít si svoji unicorní sukni mezi lidi a hrdě se s ní courat městěm. Říct ne, když se mi něco nelíbí. Obarvit si znovu vlasy na růžovo , fialovo, popřípadě na jinou podobnou barvu, i když už nejsem v pubertě. Natočit video na Youtube bez toho, aby mi nepřišlo trapné. Nebát se kritiky. Nesnažit se b...

Existence knihoven mi ušetřila spoustu peněz i místa. Vůbec si nedovedu představit, že bych si všechny vyhlídnuté knihy musela koupit. Proto je knihovna moje nejoblíbenější instituce! Jaké tituly si nejčastěji půjčuju? Jako ukázka poslouží můj včerejší výběr : Horké novinky:  Do horkých novinek řadím všechny knihy, které zrovna vyšly a zaujaly mě ať už názvem, anotací nebo tématem. Dívám se i na přebal. Dějepisné téma : Ráda čtu různé historické perličky o zajímavých lidech a jejich osudech, nemusí to být zrovna autobiografie. Nejradši mám 20. století přestože bylo plné hrůz, nepohrdnu ani mladšími obdobími. Literární tip z této kategorie: Lída Baarová a Joseph Goebbels (Motl). Knižní doporučení: V poslední době jsem na doporučení přečetla třeba Probudím se na Šibuji , teď se chystám na Média, lži a příliš rychlý mozek. Na doporučení dávám ve chvíli, kdy nevím co číst. V knihovnách bývají speciální místa s těmi nejpůčovanějšími tituly, takže i tam vybírám. Oblíbení autoři :...

Tak už i mně začalo v pátek léto. Musím přiznat, že na poslední zkoušky se mi vůbec nechtělo učit, letní semestr přímo svádí k prokrastinaci, ale vždycky jsem na učení alespoň na chvíli sedla, nakonec to všechno klaplo a mám úspěšně dokončený první ročník. Nejdříve to vypadalo, že budu oba měsíce zaměstnaná jako pokaždé, nakonec to vypadá, že pracovat budu jen celý srpen. Kréta, září 2018. Na konci června jedeme s přítelem na třídenní wellness na které se těším stejně jako na návštěvu archeoskanzenu Modrá, kterou bychom do těch tří dní chtěli zahrnout. Když se to nepodaří nic se neděje, jedeme hlavně odpočívat a zpomalit. Do konce června bych taky ráda naplánovala návštěvu kamádky a ségry u nás doma, protože vždycky když za námi přijede někdo z jiného města je to fajn, ať už obrážíme památky, kavárny nebo kluby. V červenci se podruhé chystám na koncert Eda Sheerana t entokrát ale blíže než minulý rok konkrétně do Prahy, kam se mnou jedou dlouholeté kamarádky. Navíc bychom měly být ...

Dneska jsem ukončila první ročník studia a konečně našla chvilku sednout si a napsat článek. Tedy dopíšu ho na etapy, za chvíli vyrážím ven s kamarádkou, tak až se vrátím. Nicméně doufám, že ještě dneska bude venku. V článku se chci věnovat “dělání humoru” na vážné téma, které souvisí s kandidaturou recesistického hnutí Ano, vytrollíme europarlament (EU troll) do europarlamentu, protože hlavně první den po volbách byly internety tohoto hnutí a jeho úspěchu plné. Chvilku už toto dění sleduju. Moje bezprostřední dojmy po zhlédnutí jejich volebního spotu byly, že se určitě jedná o parodii a nic víc, protože znám tvorbu Sejrošky, která ovšem kandidovala pod svým vlastním jménem. Mimochodem o skvělou parodii na všechny ty šílené volební spoty obsahující lezení z popelnice , tanečky a další bizár, který je ale myšlen seriózně. O to více mě překvapilo, že kandidaturu myslel “troll” vážně a ve volbách zaznemanal úspěch , který si myslím, že...

Po skončení GoT přišla HBO s dalším povedeným seriálem (minisérií), který rychle nasbíral vysoké hodnocení a zapsal se do povědomí diváků. Téma seriálu je o to silnější, že rekonstruuje skutečnou tragickou událost kdy 26. dubna 1986 došlo k havárii v černobylské jaderné elektrárně na Ukrajině. Tato nehoda pak měla dalekosáhlé následky a změnila životy spoustě rodin.  Prostřednictvím pěti dílů se tak dozvídáme co se tenkrát vlastně stalo a jak se jedna z největších lidských katastrof vyšetřovala. Sledování ve mně vyvolávalo zoufalství, vztek, smutek a okamžiky hrůzy, kdy se nic netušící děti vydávaly do školy, stejně jako hasiči do práce při snaze zmírnit následky havárie, a ve skutečnosti nikdo z nich netušil čemu čelí. Vidět byť jen rekonstrukci následků havárie bylo čiré zoufalství. Lidi si dlouho mysleli, že soudruzi to mají pod kontrolou a vlastně se nic tak hrozného nestalo. To stejné si mysleli i obyvatelé ČSSR, pro zajímavost doporučuju toto video o hlášení nehody v tehdej...

O víkendu jsme si s přítelem dali za cíl vyrazit po dlouhé době na hory, odjeli jsme kvůli tomu do našich rodných Beskyd. V úvahu připadala Lysá a Gírová nakonec zvítězila druhá zmíněná, protože jsme to měli blíže a na Lysé jsme očekávali klasický nával, ten nemáme rádi. Gírová a vlastně všechny vrcholy v okolí Mostů u Jablunkova jsou super, protože se k nim pohodlně dostanete vlakem což je fajn obzvlášť, pokud nemáte auto. Druhá velká výhoda této hory spočívá v tom, že výstup zvládnou i méně zdatní turisti stejně jako rodiny s dětmi. Těch jsme po cestě dolů potkali opravdu hodně. Z železniční stanice v Mostech je Gírová vzdálená necelých 6 km po červené turistické značce, a až na pár nepříjemných stoupání se jedná o pohodovou cestu převážně lesem, kdy sem tam procházíte okolo stavení. Na vrcholu se buď můžete vydat ve svém výstupu dále nebo zakotvit na horské chatě Gírová kde prodávají občerstvení (o něco níže je i horská chata Studeničné, taktéž s občerstvením a prolézačkama pro ...