Glitter Shard

Dnešní článek můžou někteří brát tak, že jsem se definitivně zbláznila, zhnuseně zavřou prohlížeč a na blog se už nikdy nevrátí. Že se vás to netýká? Tím líp, protože se mrkneme na další záhadné a nesmírně zajímavé téma. Dnešní článek bude totiž o smrti. Nebude to o tom, že každý někdy zemřeme což samozřejmě všichni víme, ale bude to o tom, že smrt je pořád na světě s námi, hned vedle našich strážných andělů a můžeme říct, že je to jakási “entita” nebo transformátor energie. K dnešnímu tématu mě přivedl Jaroslav Dušek (ano to je ten pán co chodí bosky, všechny přednášky má beznadějně vyprodané, vypadá hodně “boho” a hrál toho úlisného učitele z Pelíšků), když zmínil knihu autora Jana van Helsinga (který napsal mimochodem třeba i Než si proženeš hlavou kulku, přečti si tuto knihu) s názvem Kdo se bojí smrti? V téhle knize se prostřednictvím média spojí se samotnou smrtí (pro jednoduchost si to představte jako smrtku s kosou) a vyptá se jí na 222 otázek typu: Kd...

Když někde zmíním, že mám svůj vlastní blog vidím v očích okolí pohrdání téměř totožné s tím jako když někdo prohlásí, že je Youtuber. Myslím, že za to může fakt, že polovina obsahu Youtube jsou naprosté kraviny a já kolikrát nechápu jak se taková blbost mohla dostat do trendů a přinést Youtuberovi slávu. Vzápětí se pokusím trochu obhájit: ,,Píšu myslím si zajímavé články.” Následuje otázka: ,,A víš o tom, že co pověsíš na net je veřejné a každý to může zneužít proti tobě?” Jasně, že to vím. Je na každém člověku jak se k tomu postaví. Někdo nás zásobuje selfíčky tak moc, že víme, co dělá v každé minutě svého života, jiný nepublikuje skoro nic takže o něm není co zjistit. Každý z nás, veřejně vystupujících na internetu je zodpovědný za to co na něj pověsí a popřípadě za následky, které mu to může přinést. Pixbay.com, CC0 1.0. Svým blogem se snažím informovat vás o tom co mi přijde důležité, snažím se naučit vás nenahlížet na věci jen z jedné stránky, protože každá mince má ru...

Dnes jsem vyzpovídala Zuzanu, která je odbornicí na svatby. Ať už máte svatbu před sebou, nebo za sebou, myslím, že vás dnešní rozhovor potěší a třeba se dozvíte něco nového 🙂 Zuzko, čemu přikládáte oblibu e-booků v dnešním světě? Řekla bych, že patří k dnešnímu životnímu stylu. Je to prostě rychlé a pohodlné. Nečekáte až dorazí kniha poštou, neplatíte za poštovné, nepotřebujete na ně místo v knihovně. Za pár kliknutí získáte celý obsah knihy do emailové schránky. Napsala jste e-book určený nevěstám, proč by si ho budoucí nevěsta měla stáhnout (zdarma) a přečíst? Internet je plný článků a inspirace na svatbu a těžko se v nich orientuje. Hledáním inspirace se dají ztratit hodiny i dny. Věřte, mám to za sebou Můj e-book “Jak na originální svatbu přesně podle vašich představ” pomáhá nevěstám orientovat se ve svatebních dekoracích a maličkostech. Primárně je určen pro nevěsty, které chtějí ušetřit na dekoracích a mají chuť a odvahu si je samy vyrobit. Nicméně všechny nevěsty v ...

Péťa je knižní blogerka. V rozhovoru zjistíte, jaké má oblíbené autory, vysvětlí název svého blogu a mnohem více 🙂 Čtení pod lavicí Péťo, kdo je tvým oblíbeným českým knižním autorem? Mezi českými autory je mým jednoznačným favoritem Ladislav Zibura. Je to mladý cestovatel, který vypráví o svých pěších poutích napříč celým světem. Vydal zatím tři knihy a já si myslím, že pozornost si zaslouží všechny. Oplývají totiž velmi specifickým smyslem pro humor, který je patrný i ze Ziburových příspěvků na Facebooku. Ten mimochodem doporučuji sledovat každému, kdo o koupi knih uvažuje. A přidám ještě jeden tip, tentokrát na young adult knihy od Terezy Janišové. Tato mladá dáma vytvořila Erilian – nádherný svět plný magie. Vydala celkem tři knihy popisující příběhy tří generací dospívajících čarodějek. Jde o osvěžující čtení pro každého milovníka fantasy, nechybí ale ani romantika, napětí a dobrodružství. Čím se knižní blogeři liší od těch „obyčejných“? Mají pochopitelně jiné zaměření, jinak si...

Určitě ve svém okolí máte taky přinejmenším jednu slečnu, která je hodná, inteligentní, milá, přátelská, už dávno vyšla z puberty, ale je sama bez chlapa. Fakt, že všechny její kamarádky žijí v dlouholetém vztahu, chystají svatbu a rodí děti ji přivádí k pocitům méněcennosti, smutku a beznaděje, která zároveň nahání hrůzu, jelikož až do konce života se vidí v obklopení svých věrných přítelkyň, kterými jsou kočky. Pokud chceme tento stav ještě zhoršit zmíníme, že tato mladá dívka s nikým nikdy nechodila, nedostala pusu, neměla sex. Jasně, že je spousta feministicky založených žen, které chlapa k životu prostě nepotřebují a neberou ho více než jako dárce spermií, ale naše slečna je jiná, ta po vztahu touží přestože všichni víme, že by si v různých životních situacích poradila sama. Proč teda pořád nemůže o žádného zavadit? Ukážeme si možné dívky o kterých tento článek je. Sára žije s rodiči a na vysokou odešla do pár km vzdáleného města, je jedináčkem zvyklým na pohodlí domova. Nemá rád...

Dana, se kterou jsem tvořila rozhovor je redaktorkou Dfashion.cz, magazínu o módě. A tak vám je dnešní téma rozhovoru jasné. Co je módním trendem letošní zimy a čemu bychom se měli vyhnout obloukem?  Trendem jsou ko žichy a kožíšky, semišové kozačky nad kolena a široké rukávy. Naopak doporučuji vyhnout se pruhovaným punčocháčům. Máme v Česku nějaké nadějné mladé návrháře a návrhářky nebo designéry šperků? Nadějné návrháře a designérky šperků rozhodně máme, každý má jiný vkus, ale já osobně obdivuji svetry Jany Mikešové, boty Shoedaism Karin Říhové, šperky Elišky Lhotské nebo náhrdelníky Buchy Báry Bucharové. Co vás přimělo navrhnout dfashion.cz a kolik lidí se na této stránce momentálně podílí?  Blog DFashin jsem založila, protože miluji módu, hlavně tu udržitelnou a lokální. Nechci si ale jména talentovaných návrhářů nebo  neotřelé módní kombinace nechávat jen pro sebe. Jsme dvě, ale více se blogu věnuji já. Jaký máte názor na soutěže typu Miss České republiky? Mají vítězky potenciál ...

Včera jsem se s kamarádkou Laduškou vydala do Znojma, které máme z Brna poměrně kousek. Cílem bylo prošmejdit město. Jako první jsme zamířily do obchodního domu Dyje, pozůstatku z doby komunismu. Potom přišlo na řadu courání po obchodech, protože jich v Brně máme málo 🙂 Laduška následně vylezla na radnici, já jsem hezky čekala dole, jelikož nejsem pořád fit a trápí mě kašel. Na oběd nám bylo doporučeno Mcentrum, kde jsme se v místní restauraci docela dobře najedly. Po obědě na řadu přišlo podzemí, obrovský komplex chodeb pod městem, kdy některé chodby nejsou přístupné. Na výběr mají buď základní trasu nebo trasy adrenalinové, na které vás vybaví třeba holínkami. Pokud čekáte, že jsme natolik akční, že jsme prošly adrenalinovou trasu, tak nejsme, netroufla bych si prodírat se úzkými otvory. Přítel si ale adrenalinovou trasu číslo 1 velmi chválil. Podzemím nás provedla sympatická průvodkyně a jelikož jsme byly jediné na prohlídce, hezky jsme probraly taktéž průvodcovskou práci. Jestli o...